Barmská junta nezměnila nic na svém tvrdém postoji k odpůrcům režimu, ale v důsledku mezinárodního tlaku nakonec jmenovala oficiálního prostředníka pro jednání se zadržovanou opoziční vůdkyní a nositelkou Nobelovy ceny za mír Do Aun Schan Su Ťij.
"Je to dobré znamení. Zdá se, že (vláda) začíná být trochu pragmatičtější," prohlásil mluvčí opoziční Národní ligy pro demokracii (NLD), která v čele se Su Ťij zvítězila v roce 1990 v barmských parlamentních volbách, ale nikdy nedostala šanci vládnout. Zároveň však NLD ve svém prohlášení odmítla jakékoli předběžné podmínky pro zahájení dialogu.
"Ministrem pro vztahy" s vůdkyní opozice, která je držena v domácím vězení, se stal dosavadní náměstek ministra práce Aun Ťij. Barmský deník New Light of Myanmar dnes napsal, že vytvoření této funkce navrhl při své návštěvě v zemi tento měsíc vyslanec OSN Ibrahim Gambari. Junta přijala tuto myšlenku na důkaz "respektu ke Gambariho doporučení a ve snaze o uhlazení vztahů se Su Ťij".
Podle analytiků jde navzdory relativně nízké funkci Aun Ťije o jednoho z hlavních představitelů vojenského režimu, který má jako vyjednávač v problematických situacích z minulosti bohaté zkušenosti.
"Je to člověk, který byl v minulosti vysílán řešit problémy. Je to dobrá volba, pokud chcete vést dialog," komentoval nominaci Aun Ťije bývalý člen Mezinárodní organizace práce.
Možnost propuštění Su Ťij z domácího vězení ovšem junta zatím nepřipouští. To dokazuje i článek z New Light of Myanmar, podle něhož nebude Su Ťij na svobodě dříve, než začne platit nová ústava. To ovšem podle diplomatů potrvá roky.
"Tři základní požadavky kritiků - snížení cen konzumního zboží, propuštění Su Ťij a politických vězňů a národní usmíření - nemohou být dosaženy prostřednictvím protestů," napsal list, který vychází v angličtině. Požadavky nespokojenců "budou na dosah", až vojenská vláda dokončí svou sedmibodovou "cestovní mapu" směřující k obnově demokracie, dodává list.
Deník rovněž uvedl, že účastníci protestů, které v zemi vypukly v polovině srpna jako projev odporu proti zdražování a které pod vedením buddhistických mnichů vyvrcholily koncem září protivládními pochody tisíců lidí v ulicích největšího barmského města Rangúnu, nesou odpovědnost za zhoršení životních podmínek v zemi.
"Obchody i restaurace musely být uzavřeny. Lidé závislí na denní mzdě přišli o práci... Následkem toho se obyvatelstvo dívá na buddhistické mnichy a na civilní účastníky protestů, kteří vyšli do ulic pod záminkou zvyšování cen pohonných hmot a potravin, jako na ty, kteří způsobují jeho chudobu," tvrdí list kontrolovaný vojenskou vládou. "Všichni, kteří byli zadrženi za porušování zákona, musejí být obviněni a posláni do vězení, pokud bude uznána jejich vina," dodává list.
Mezinárodní kritiky krvavých zásahů proti demonstrantům se podle všeho odrazí také na barmském turistickém ruchu, který letos směřoval k dosažení rekordních čísel. V roce 2006 přijelo do Barmy 263 500 turistů, letos do srpna to bylo zhruba 190 tisíc.
Po zákrocích bezpečnostních sil proti protestům řada cestovních kanceláří doporučila svým klientům, aby cesty do Barmy bojkotovali, a nabídla jim vrácení peněz, odložení výletů či změnu destinace. Výzvy ke svým občanům, aby do Barmy nejezdili, vznesla i řada vlád, včetně americké, novozélandské či britské.
Na fotografiích: (1) Barmský mnich s fotografií vůdkyně opozice Su Ťij, (2) Hlavní představitel barmského vojenského režimu Than Šwei.
Foto: AP
