Barmská junta zveřejnila před referendem ústavu

Barmská vojenská junta dnes poprvé zveřejnila návrh nové ústavy. Zároveň stanovila na 10. května termín referenda, kdy o ní budou Barmánci rozhodovat. Podle junty je schválení ústavy důležitým krokem na cestě země k demokratickým volbám plánovaným na rok 2010. Barmská opozice však vyzývá hlasovat proti návrhu ústavy, která podle ní nezaručí dodržování lidských práv a pouze legitimizuje vojenskou vládu.

Junta oznámila dokončení návrhu ústavy, na jehož tvorbě se nemohli podílet disidenti ani prodemokratické skupiny, v polovině února. Návrh zajišťuje armádě čtvrtinu křesel v obou komorách parlamentu. Významnou roli dává nová ústava veliteli armády, který v blíže neupřesněném stavu nouze přebírá na rok veškeré zákonodárné, výkonné i soudní pravomoci.

Návrh ústavy dále zaručuje všem členům vojenské junty, že nebudou stíháni za činy, jichž se dopustili při výkonu své funkce. Junta je přitom obviňována, že ve velkém měřítku potlačovala práva členů prodemokratických skupin a národnostních menšin.

Ústava také zakazuje všem Barmáncům, jejichž rodinní příslušníci mají cizí občanství, vykonávat jakoukoli veřejnou funkci. Toto opatření je podle disidentů zaměřené proti vůdkyni opozice a nositelce Nobelovy ceny míru Do Aun Schan Su Ťij, jejíž zemřelý manžel byl Brit a obě jejich děti mají britské občanství.

Návrh ústavy také stanovuje, že jakékoli úpravy dokumentu musí schválit více než 75 procent zákonodárců. To společně s garantovanou čtvrtinou mandátů pro armádu podle opozice prakticky znemožňuje případné budoucí korekce ústavy.

Barma nemá ústavu od roku 1988, kdy tu původní zrušila současná vojenská junta, která se dostala k moci po potlačení rozsáhlých protestů. V roce 1990 se v zemi sice konaly volby, v nichž zvítězila prodemokratická opozice v čele s Do Aun Schan Su Ťij, junta však vítězům voleb odmítla předat moc.

Loni v září v zemi vypukly masové nepokoje vedené buddhistickými mnichy, při nichž podle demokratických aktivistů zahynulo až 200 lidí. Krvavé potlačení povstání vyvolalo ve světě silnou negativní reakci a posílilo tlak na prosazení demokratických změn v Barmě.

Foto: Reuters, archiv