Krvavé střety mezi buddhisty a muslimy zmítají od loňska Barmou. Nábožensko-etnické násilí si vyžádalo stovky mrtvých a tisíce zraněných. Human Rights Watch dokonce hovoří o etnických čistkách. Paradoxní je, že nejhlasitěji proti muslimům štve právě jeden buddhistický mnich. Začali mu říkat barmský Hitler.
Zprvu se objevily jen někde, ale poté je lidé začali vídat na stále více místech. Míněna je samolepka s buddhistickým symbolem "969". Je možné ji spatřit ve výkladech, na oknech taxíků, na stěnách domů.
Na první pohled vypadá neškodně, avšak muslimové v Barmě dobře vědí, že je to jinak. A že "969" značí také krev - potoky krve. Nahání strach a hrůzu.
V zemi, kde má numerologie tradičně ohromný význam, znamená v buddhistické tradici číslo 969 tři poklady: devět vlastností Buddhy, šest jeho pravd (dharma) a devět zásad mnišské komunity (sangha).
To je, řekněme, líc nálepky. Její rub se ale dnes stal symbolem nebezpečného a rychle rostoucího buddhistického hnutí, kterému někteří lidskoprávní aktivisté v Barmě začali říkat "nacistické". Číslo "969" dnes značí oblast bez muslimů.
Hlavním agitátorem nenávisti vůči muslimům se stal budhistický mnich Ašin Wirathu z Mandalaje ve střední Barmě. Už zmínění aktivisté mu začali říkat "barmský Hitler" anebo "bin Ládin Myanmy".
Ve svém mandalajském klášteře (klášterů a pagod je ve městě bezpočet) kolem sebe přátelsky vypadající pětačtyřicetiletý mnich shromažďuje ty, kteří smýšlejí jako on. Stal se z něj kazatel nenávisti proti muslimům. K jeho heslům patří: "Když nakupuješ v muslimském obchodě, tvé peníze v nich nezůstanou. Používají se k ničení tvé rasy a náboženství."
Anebo: "Muslimové jsou zodpovědní snad za všechny zločiny v Myanmě. Za opium, krádeže, znásilňování."
Nezůstává však jen u slov. V Barmě se považuje za téměř jisté, že Wirathu a jeho věrní stojí za nedávným masakrováním, rabováním a žhářstvím v mohamedánské čtvrti ve městě Meittchila nedaleko Mandalaje. Buddhistický dav usmrtil desítky muslimů a vypálil většinu jejich domů, obchodů, dílen.
Barmská média citují svědky z kruhů mnichů, kteří hovoří o tom, jak domácí "Hitler" organizuje a také řídí protimuslimské pogromy.
U Wirathy není jeho nenávist k vyznavačům islámské víry, kterých žijí v šedesátimilionové Barmě pouhá tři procenta, ničím novým. Roku 2003 ho odsoudili na pět let do vězení, neboť se na severu země postavil do čela útoků proti muslimům; vyžádaly si oficiálně neuvedený počet mrtvých.
Krédem bojovného mnicha je: "Muslimové chtějí, aby Myanma byla muslimská." Buddhisté se podle něj musejí muslimskému spiknutí, které chce do roku 2100 udělat z Myanmy islámský stát, bránit.
Ve zhruba půlmilionovém moři buddhistických mnichů v Barmě tvoří sice Wiratha a jeho věrní nepatrnou menšinu, ale jejich slogany narážejí na úrodnou půdu u nemálo Barmánců. I proto, že nenávist vůči islámu není v Barmě nového data, ale byla v různé intenzitě přítomná celé uplynulé půlstoletí vojenské diktatury.
Vojáci často štvali proti všem Nebarmáncům, kteří žijí hlavně podél hranic země, nejčastěji ale proti asi třem milionům muslimů. Loni vyvrcholily útoky proti nim v Rakchinském státě (též oblast Arakan) na severozápadě země. Zahynuly při nich stovky tamních muslimských Rohingů.
Od té doby došlo k opakovanému napadání muslimů v různých částech Barmy. Dokonce v největším (kdysi hlavním) městě Rangúnu.
Nesnášenlivost většinových Barmánců vůči menšinám v zemi je velmi složitý problém. To je i důvod, proč se k nynějšímu vybíjení muslimů zdráhá vyslovit také nejznámější barmská disidentka, nyní politička, Su Ťij. Důvod je prostý. Nechce si to rozházet se svými fanoušky, kteří jsou v drtivé většině etničtí Barmánci.
Lidskoprávní aktivisté z Human Rights Watch kritizují barmskou vládu za "etnické čistky" namířené proti Rohingům. Barmský kabinet má na nich podle HRW vinu. Vláda prý musí s těmito zločiny skoncovat a pohnat viníky k odpovědnosti.
Pokud jde o přirovnávání mnicha Wirathy k Adolfu Hitlerovi, je třeba zdůraznit, že vnímání fýrera a druhé světové války většinou Barmánců je zčásti jiné, než je tomu v Evropě.
Barmánci na druhou světovou válku a období nacismu hledí hlavně prizmatem japonské okupace a britských a amerických vojenských aktivit v oblasti. Hitler a zločiny nacismu jsou pro většinu Barmánců něčím hodně vzdáleným, pro leckterého Barmánce je Hitler něčím jako modernější obdobou Napoleona. Státníkem a vojevůdcem kdesi na vzdáleném starém kontinentě.
Aktuální přirovnávání Wirathy k Hitlerovi je tak zjevně určeno hlavně západní veřejnosti a západním médiím.
