Rozvrácená země
Boje v iráckém Anbáru ničí ekonomiku celého státu

Boje v západoirácké provincii Anbár začaly před pěti měsíci a zatím nic nepřinesly. Vojáci nejsou schopni poradit si s povstalci, kteří se zmocnili nejvýznamnějších anbárských měst, a důsledky této situace přesahují Anbár. Rozbíjejí ekonomiku celého státu.

V rozlehlém Anbáru se nacházejí důležité rozcestníky. Vedou jím dálnice spojující Bagdád s dalšími částmi Iráku a také se Sýrií a Jordánskem. Takže boje nejen přinutily k útěku tisíce rodin, narušily také zásobování Bagdádu a vedly k inflaci cen zboží, ale rovněž zastavily dopravu ropy do Jordánska.

Anvar Saláh, který je spoluvlastníkem bagdádské cestovní kanceláře Bákijí, vypravoval denně z hlavního města do Ammánu až 13 vozů se zákazníky.

Teď není zájem, jelikož dálniční trasa vede poblíž Fallúdže a Ramádí, v jejichž blízkosti působí povstalci. Saláhova kancelář teď do Ammánu vysílá po jednom automobilu denně a její zisk se propadl o 90 procent.

"Řidiči, kteří pro mě pracovali, jsou teď buď nezaměstnaní, nebo si našli práci v jiném oboru. I na nás dopadla bída Iráku," říká Saláh.

Radikálové z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), který je blízký al-Kajdě, na začátku roku obsadili Fallúdžu a části anbárského střediska Ramádí, když využili napětí mezi tamními sunnity a centrální vládou většinových šíitů. Vojáci proti ISIL bojují bez úspěchu, i když obklíčili Fallúdžu a střídavě vyhrávají a prohrávají bitvy o čtvrti Ramádí. Své domovy kvůli bojům opustilo 75 tisíc rodin.

Patří k nim i ta abú Abdalláha, který měl ve Fallúdži mlékárnu. S 20 zaměstnanci v ní vyráběl jogurty, sýry a smetanu. Zavřel ji v lednu, protože blízké vesnice přestaly dodávat mléko a lidé se báli chodit do práce. "Před anbárskou krizí byly obchody dobré, ale teď jsme bez práce a naše úspory nejsou bezedné," řekl abú Abdalláh, který žije s osmičlennou rodinou v Kirkúku.

Anbár má sice pustou hranici se Saúdskou Arábií, Jordánskem a Sýrií, ale je branou k Bagdádu. Některé z vesnic, které jsou nyní v rukou ISIL, jsou pouhých 30 kilometrů od západních předměstí metropole. Jeden z bagdádských makléřů řekl, že ceny tamních domů se propadly až o pětinu a lidé z obav z násilí nic nenakupují.

Irák zastavil denní dodávky 12 tisíc barelů ropy za výhodnou cenu Jordánsku, protože dálnice, po níž se ropa do Ammánu dovážela, je teď nebezpečná. Království výpadek z Iráku nahradilo zvýšením importu ze Saúdské Arábie.

Mluvčí iráckého ministerstva ropného průmyslu Ásim Džihád řekl, že od března jsou zastaveny dodávky i na mezinárodní trh, které vedou do tureckého přístavu Ceyhan, protože se množily útoky na ropovod.

Až 400 tisíc barelů ropy proudilo denně potrubím, které vede sunnity obývanými částmi severního Iráku. V Iráku roste poptávka po cementu a sádře, které před krizí dodávaly hlavně továrny v okolí Fallúdže.

Potíže v Anbáru pociťuje i bagdádský obchodník Husám Abdar Rizá. Ceny zeleniny musel zvýšit o čtvrtinu, protože zboží z Jordánska a Sýrie je méně. I on přichází o zisk, jelikož zákazníků ochotných platit tak vysoké ceny není moc. Alí Mansúr Husajn vozil zeleninu, ovoce i maso z Jordánska a Sýrie právě po dálnicích, které vedou Anbárem.

Každá z cest, jež trvala dva dny, pro něj znamenala výdělek milionu dínárů (18 tisíc Kč).

Teď je nucen Fallúdžu i Ramádí objíždět. Cesta, na níž je množství kontrol a dlouhých front, mu trvá deset dní, takže teď vydělává tak polovinu.

"Je to utrpení," říká Husajn, který i s rodinou opustil dům ve Fallúdži a teď bydlí spolu s dalšími rodinami uprchlíků v malém domku u města. "Nedokážu rodinu uživit tak jako dřív, nevidím se s dětmi a navíc se nikde nerýsuje řešení," řekl.