Britové vyklidili přes noc základnu v centru Basry, metropoli jižního Iráku. Zhruba pět set vojáků se připojilo k jádru britského kontingentu, který se opevnil na letišti a jeho vojenské základně na okraji města.
Odchod z paláce, vybudovaného Saddámem Husajnem uprostřed druhého největšího iráckého města, je začátek úplného odchodu britské armády z Iráku. Operace proběhla s pomocí vrtulníků, protože průjezd ulicemi milionového střediska ropného průmyslu na šíitském jihu Iráku byl již delší dobu velmi riskantní.
Ministerstvo obrany oznámilo, že se chtělo vyhnout odchodu vojáků pod palbou. V Basře soupeří tři šíitské ozbrojené skupiny hájící zájmy mladého kazatele Muktady as-Sadra, jeho protivníků v proíránské Nejvyšší irácké islámské radě a nejsilnější baserské strany al-Fazíla (Čest), k níž patří i guvernér.
Všichni se však shodují na jednom: Britové musejí ze země pryč. Šíitský vztah k Britům není jen ryzím odporem k okupantům. Britové před osmdesáti roky dosadili do čela slepence jménem Irák cizáckou sunnitskou královskou dynastii a arabští sunnité, kteří jsou jinak v Iráku v menšině, vládli většinovým šíitům až do roku 2003.
Britská armáda kontrolovala od března 2003 několik jihoiráckých provincií s převážně šíitským obyvatelstvem. Původně na tak rozsáhlou oblast vyčlenila zhruba deset tisíc vojáků. Loni začala předávat jejich správu do rukou guvernérů jmenovaných bagdádskou vládou.
V Iráku od roku 2003 zahynulo 168 britských vojáků, z toho letos čtyřicet. Celkově se v zemi vystřídalo 45 tisíc mužů a žen britské armády, nejvíce jich bylo najednou přítomno osmnáct tisíc během tažení v březnu až květnu 2003. Náklady na iráckou válku podle listu The Independent se odhadují zatím na pět miliard liber.
Podle nevládních údajů zemřelo od 20. března 2003 v Iráku v boji, atentátech a etnických čistkách na 655 tisíc lidí.
Na ilustračních snímcích (1) stahování vlajky na základně v Basře, 27. dubna 2007; (2) vojáci v okolí Basry, rok 2005.
Foto: AP
