Americký prezident George Bush dnes prohlásil, že věří v podepsání mírové smlouvy mezi Palestinci a Izraelci a následný vznik palestinského státu do konce svého volebního období, které mu vyprší za rok. Izrael podle něj proto musí skončit s okupací arabské půdy, která trvá od roku 1967.
Americký prezident George Bush dnes vyzval k ukončení "okupace" arabských území, a to v narážce na kontrolu západního břehu Jordánu izraelskou armádou.
Nejvyšší americký představitel při vystoupení v Jeruzalému současně apeloval na arabské státy, aby byly vstřícné vůči Izraeli s cílem dosáhnout izraelsko-palestinského mírového urovnání.
Také palestinský prezident Mahmúd Abbás vyjádřil naději na uzavření smlouvy s Izraelem do konce roku a ocenil Bushův zájem o vznik palestinského státu.
Pozorovatelé se však obávají, že převést Bushovu vizi o brzkém míru v Izraeli do reality bude komplikované, především kvůli radikálům z hnutí Hamas, kteří ovládají pásmo Gazy a odmítají současné mírové rozhovory zprostředkované Spojenými státy.
"Věřím, že s vhodnou pomocí palestinský stát vznikne," řekl novinářům Bush, který zároveň Palestince ujistil o své připravenosti pomoci oběma stranám. Ovšem za podmínky, že Abbás a izraelský premiér Ehud Olmert "dají hlavy dohromady a učiní obtížná rozhodnutí".
Kritici Bushova angažování na Blízkém východě ovšem tvrdí, že Bush během předchozích sedmi let v prezidentském úřadu nevyvinul dostatečnou snahu o urovnání 60 let trvajícího konfliktu. Proto pochybují, že se mu nyní podaří dát věci během 12 měsíců do pořádku.
Jablkem sváru jsou osady a neústupný Hamás
Řešení palestinsko-izraelské krize navíc podstatně komplikuje fakt, že izraelská vláda sice souhlasí s vedením mírových rozhovorů, ale dohodu podmiňuje zastavením násilí ze strany Hamasu v pásmu Gazy, které nynější palestinské vedení neovládá. A prezident Bush dnes přes veškeré ujišťování o nadějích na brzkou mírovou dohodu byl nucen připustit, že neví, jestli bude Abbásova vláda schopna vyřešit bezpečnostní situaci v Gaze do konce roku.
Prezident Abbás dnes také apeloval na Bushe, aby přiměl Izrael ke zmírnění restriktivních bezpečnostních opatření na okupovaném západním břehu, která podle Palestinců mrzačí jejich společnost a zabraňují rozvoji palestinské ekonomiky. Palestinská samospráva chce také po Bushovi, aby přiměl Izrael k zastavení výstavby osad v Předjordánsku.
Bush v této souvislosti podpořil Abbáse, když dodal, že Izrael musí zajistit, aby palestinský stát tvořilo souvislé a nepřerušované území, které nebudou narušovat židovské osady a bezpečnostní blokády.
Palestinské teritorium je nyní navíc rozděleno na Předjordánsko a pásmo Gazy, které mají různé vedení. "Švýcarský sýr nebude fungovat," řekl Bush k otázce narýsování palestinsko-izraelských hranic.
Lidé v mír už nevěří
Americký prezident také vyzval Izrael, aby nebránil operacím a modernizaci palestinských bezpečnostních složek na západním břehu, a naopak je v jejich činnosti podpořil. Palestinská samospráva totiž viní Izrael z toho, že přes přítomnost a efektivní působení palestinských policistů podniká v Předjordánsku vlastní razie.
Bush a Abbás spolu jednali v sídle palestinského prezidenta a vlády - komplexu Mukata, v němž bývalý kontroverzní palestinský vůdce Jásir Arafat prožil poslední roky života, izolován od světa izraelskými tanky a vojáky. Bush však podle agentur porušil běžný diplomatický protokol, když se při svém pohybu po Mukatě nezastavil u Arafatova hrobu.
Proti první Bushově návštěvě v Ramalláhu ve funkci prezidenta dnes protestovaly asi dvě stovky Palestinců, které bezpečnostní síly rozehnaly za pomoci slzného plynu a obušků. Reportérka BBC v Ramalláhu informovala, že stejně jako mnoho Izraelců jsou i Palestinci skeptičtí vůči konkrétním výsledkům Bushovy návštěvy. Podle ní je však ani skepse nezbavuje zoufalé touhy po vlastním státě a naděje, že se k němu jednou dopracují.
Po jednání s Abbásem odletěl Bush ve vrtulníku do Betléma, kde se údajně narodila centrální postava křesťanství - Ježíš Kristus, o němž se věřící americký prezident jednou vyjádřil jako o svém "oblíbeném filozofovi".
Na závěr dvoudenního jednání na Blízkém východě americký prezident sdělil, že se sem před svým odchodem z funkce v lednu 2009 nejspíš vrátí "nejméně jednou, možná víckrát".
Foto: AP
