Irácký soud v pondělí zvýšil trest pro bývalého iráckého viceprezidenta Táhá Jasína Ramadána. Ramadán má být oběšen za podíl na represích proti městu Dudžail v osmdesátých letech letech, které vedly k popravám sto čtyřiceti osmi šíitů. Uvedly to agentury AP a Reuters.
V procesu byl Ramadán loni odsouzen k doživotnímu vězení, ale odvolací soud doporučil trest zpřísnit a vrátil případ k novému rozhodnutí. "Bůh ví, že jsem neudělal nic špatného," řekl těsně před vynesením nového rozsudku Ramadán.
Kvůli represím vůči Dudžailu bylo od roku 2005 souzeno osm osob. Tři z nich, včetně bývalého prezidenta Saddáma Husajna, dostaly loni v listopadu tresty smrti, které už byly vykonány. Ramadán dostal doživotí, tři další osoby patnáct let vězení a jedna byla obvinění zproštěna pro nedostatek důkazů.
U Dudžailu se roku 1982 pokusilo šíitské komando o atentát na Saddáma. Úřady pak ve městě zahájily rozsáhlé zatýkání, takže se ve věznicích ocitly celé rodiny, včetně žen a dětí. V procesech, z nichž mnohé se podle obžaloby konaly ex post, bylo 148 osob odsouzeno k trestům smrti, jež Saddám osobně podepsal.
Proces s osmi obžalovanými začal v říjnu 2005. Obžalovaní se při něm hájili tím, že prezident měl právo zakročit proti atentátníkům a jejich spojencům.
Za obžalovaného se postavila komisařka OSN
Proti rozsudku smrti vůči Ramadánovi se postavil Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Jeho šéfka Louise Arbourová shrnula své argumenty do osmatřicetistránkového materiálu a dospěla v něm k závěru, že trest smrti pro Ramadána bude porušením mezinárodního práva. Právníci z organizace Human Rights Watch upozornili, že proti Ramadánovi nebylo při předchozím procesu podáno dostatek důkazů.
Ramadánovi je 69 let. Pochází z Mosulu a působil v několika ministerských funkcích i jako místopředseda vlády. V 70. letech byl nejvyšším mužem revolučního soudu, který odsoudil čtyřicet vojenských důstojníků k trestu smrti za pokus o svržení režimu.
Profil věrného Saddámova souputníka
Táhá Jasín Ramadán Džazráví se narodil v roce 1938 v severoiráckém Mosulu v rolnické rodině. Vystudoval vojenskou kolej v Bagdádu.
Tento bývalý předseda obchodní rady a bankovní úředník založil v roce 1970 tzv. lidovou armádu, milici strany Baas. V 70. letech 20. století byl ministrem průmyslu, kde údajně proslul výrokem: "Průmyslu vůbec nerozumím, ale každého, kdo nebude tvrdě pracovat, popravím". Poté byl ministrem hospodářství, plánování či stavebnictví.
Ramadán byl členem vládnoucí Socialistické strany arabské obnovy (Baas) byl od roku 1956, dvanáct na to se stal členem Rady revolučního velení, v roce 1979 se dostal do vedení strany Baas. O té doby vždy věrně stál po boku Saddáma Husajna.
V sedmdesátých letech též šéfoval revolučnímu soudu, který odsoudil čtyřiačtyřicet vojenských důstojníků k trestu smrti za pokus o svržení režimu. Kurdové a šíité jej vinili ze zločinů proti lidskosti a v devadesátých letech proslul kritikou zbrojních inspektorů OSN.
Jako vicepremiér navštívil v dubnu 1981 a v listopadu 1986 Československo.
V letech 1979-1991 se stal prvním vicepremiérem, viceprezidentem byl od března 1991 do pádu Saddámova režimu v dubnu 2003. Ramadán byl v americkém seznamu mezi pětapadesáti nejhledanějšími představiteli Saddámova režimu. V srpnu 2003 byl zadržen kurdskými bojovníky v Mosulu a předán americkým vojákům.
Od října 2005 byl spolu se Saddámem souzen v procesu kvůli masakru sto čtyřiceti osmi šíitů v městečku Dudžail v roce 1982. Prokurátor pro něj loni v červnu 2006 navrhl trest smrti, soudem byl ale loni 5. listopadu odsouzen k doživotnímu vězení.
Foto: AP
