Britský premiér David Cameron přicestoval na návštěvu Barmy, kde se po desetiletích represivního vojenského režimu loni ujala moci civilní vláda a zahájila sérii reforem. Cameron je prvním vedoucím politikem ze západních mocností, kterého nová barmská vláda hostí.
Britský ministerský předseda se v metropoli Neipyijtu sešel s barmským prezidentem Thein Seinem a na programu má rovněž schůzku s opoziční vůdkyní Do Aun Schan Su Ťij v největším barmském městě Rangúnu.
Této nositelce Nobelovy ceny za mír, která většinu z uplynulých 20 let strávila v domácím vězení, nový režim umožnil vstoupit do politiky a zúčastnit se nedávných doplňovacích parlamentních voleb. Su Ťij v nich uspěla a měla by zasednout v dolní komoře parlamentu.
Cameronova cesta je první návštěvou britského premiéra v této bývalé britské kolonii po více než 60 letech a vůbec první návštěvou úřadujícího předsedy britské vlády od vyhlášení nezávislosti Barmy v roce 1948, připomněl zpravodajský server BBC.
Cameron již v minulých dnech naznačil, že by byl ochoten podpořit zmírnění sankcí, které vůči Barmě přijaly západní země, nejprve se ale chce osobně přesvědčit o postupu reforem v zemi.
"(V Barmě) je nyní vláda, jež říká, že je odhodlána provádět reformy, a která již začala podnikat první kroky, a já se domnívám, že je správné tyto kroky podpořit," podotkl britský premiér. "Neměli bychom si ale dělat žádné iluze, protože je zapotřebí urazit ještě dlouhou cestu a barmská vláda bude muset učinit ještě mnohem víc, aby dokázala, že jsou tyto reformy skutečné a nezvratné."
Cameronova barmská mise přichází pouhý týden před schůzkou ministrů zahraničí EU plánovanou na 23. dubna, jejímž tématem má být právě přehodnocení sankční politiky vůči Barmě. Evropské sankce, které zahrnují mimo jiné zbrojní embargo či zmrazení bankovních účtů téměř 500 barmských představitelů, vyprší 30. dubna. EU již letos zrušila zákaz cest do unie více než 80 vysokým barmským politikům, včetně prezidenta.
Do Barmy v posledních měsících zavítala řada vysokých západních představitelů, mezi nimiž byla i americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová.