V Grozném, správním středisku autonomního Čečenska, se v pondělí podle úřadů sešlo více než milion lidí, aby protestovali proti "genocidě muslimů" v Barmě. Akci uspořádalo vedení převážně muslimské republiky na severním Kavkaze. Agentura AP odhadla, že do ulic vyšly desítky tisíc Čečenců.
Demonstrace se konala před ústřední mešitou v Grozném, zvanou Srdce Čečenska, a účastníci přijali prohlášení k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, aby se svou autoritou a vlivem zasadil za ukončení "genocidy" muslimské menšiny Rohingů v Barmě.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov tvrdí, že v Barmě se odehrává etnická čistka, při které se oběťmi brutálního vraždění stávají i děti, ženy a starci. "V pondělí já a miliony obyvatel desítek zemí světa požadujeme od vůdců světových velmocí, aby jednou provždy ukončili toto krveprolití. Požadujeme potrestání viníků a mezinárodní vyšetřování zločinů proti lidskosti," prohlásil Kadyrov ve svém projevu.
Ještě dříve čečenský vládce přislíbil, že se postaví proti politice Moskvy, pokud podpoří barmskou vládu, proti které by nejraději zasáhl "jadernou bombou". Už v pátek Kadyrov přirovnal pronásledování muslimů v Barmě k holokaustu, tedy vyhlazování Židů nacisty za druhé světové války.
Proti násilí na souvěrcích protestovalo v pondělí již druhým dnem před barmským velvyslanectvím v centru Moskvy několik stovek muslimů. Policie přehradila přístup k ambasádě a zadržela zhruba dvacítku demonstrantů. Podle moskevského rozhlasu jde o přesídlence ze severního Kavkazu.
Interfax podotkl, že výsledkem operace barmských úřadů "proti bengálským teroristům" je 400 mrtvých, z nichž více než 350 připadá na Rohingy.
Barmské úřady viní Rohingy ze žhářství a zabíjení civilistů. Řada organizací na ochranu lidských práv naopak uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží Rohingy ze země vyhnat. Události spojené s násilím páchaném na muslimské menšině v převážně buddhistické Barmě podle řady zahraničních pozorovatelů vrhají špatné světlo na barmskou vůdkyni a bývalou disidentku Do Aun Schan Su Ťij.
Od loňského října uprchlo z Barmy do Bangladéše téměř 150.000 Rohingů, 87.000 z nich při nejnovější vlně násilí. Barmská vláda naopak tvrdí, že z Arakanského státu, kde Rohingové žijí, bylo "evakuováno" 11.700 osob patřících k této menšině.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pátek označil násilí vůči muslimům v Barmě za genocidu a nabídl, že Turecko poskytne Rohingům v Bangladéši pomoc.
| Základní údaje o muslimské menšině Rohingů v Barmě: |
|
- Rohingové jsou muslimská menšina bez vlastního státu, která žije v barmském Arakanském státě v severozápadní části země na břehu Indického oceánu. Jejich počet se odhaduje na 1,1 milionu. - Rohingové čelí v převážně buddhistické Barmě dlouhodobé diskriminaci. Barmské úřady je považují za přistěhovalce z Bangladéše, kteří do země přišli většinou v dobách britské koloniální nadvlády a v Barmě jsou nelegálně. Příslušníkům této menšiny úřady odmítají udělit občanství, omezují jejich svobody a neuznávají je ani jako etnickou skupinu žijící v zemi. Ani v sousedním Bangladéši nejsou Rohingové přijímáni a jsou tam označováni za "muslimské občany Barmy". - Oboustranné násilnosti si v Arakanském státě vyžádaly v minulosti tisíce obětí. Po násilnostech z roku 2012 byly ze svých domovů vyhnány desetitisíce Rohingů. - Aktuální násilnosti a útěk civilistů do Bangladéše začaly 25. srpna, když Rohingové zaútočili na několik desítek policejních stanic a vojenských stanovišť. Při následných střetech mezi Rohingy a bezpečnostními složkami přišlo o život nejméně 400 osob. Barmské úřady viní Rohingy ze žhářství a zabíjení civilistů. Řada organizací na ochranu lidských práv naopak uvádí, že vypalování domů a vraždy civilistů jsou dílem barmských úřadů, které se snaží Rohingy ze země vyhnat. - Největším problémem je podle humanitárních pracovníků nedostatek ubytovacích a sanitárních zařízení a extrémní přeplněnost provizorních tábořišť v Bangladéši, ve kterých Rohingové přebývají. - Podle úřadů je až 40 procent Rohingů, kteří v srpnu z Barmy uprchli, ve věkové skupině od čtyř do čtrnácti let. - OSN odsoudila útoky rohingských povstalců, zároveň ale vyzvala barmské úřady, aby chránily životy civilistů bez ohledu na to, k jakému etniku a náboženství se hlásí. Apelovala také na Bangladéš, aby před běženci neuzavíral hranice, jak tomu v minulých dnech často bylo. - Podle zahraničních pozorovatelů vrhají události spojené s násilím páchaném na menšině Rohingů špatné světlo na barmskou vůdkyni a bývalou disidentku Do Aun Schan Su Ťij, která se podle nich Rohingů žijících v Barmě dostatečně nezastala. |
