Při dalších náletech syrské armády na povstalci ovládanou východní Ghútu u Damašku zahynulo ve středu nejméně 24 lidí, včetně tří dětí. Tvrdí to záchranáři a exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Asi 200 lidí podle nich utrpělo zranění. Od neděle tak v oblasti přišlo podle SOHR o život už asi 300 lidí.
Podle deníku Al-Watan, který je blízký syrské vládě, jsou letecké údery přípravou na pozemní operaci. Ta podle něj může začít každou chvíli.
Vysoký komisař OSN pro lidská práva Zajd Raad Husajn zveřejnil bilanci bojů od 4. února, kdy syrská armáda zintenzivnila útoky. Podle Husajna od té doby zemřelo 346 civilistů a 878 osob bylo zraněno. Povstalci však také útočí, a to na cíle v Damašku, kde podle OSN zemřelo 15 lidí a 51 osob bylo zraněno.
Nejnovější ofenziva syrského režimu vzbudila ostré mezinárodní protesty a výzvy k zastavení bombardování obydlených oblastí a civilní infrastruktury, které například Francie označila za porušení mezinárodního humanitárního práva. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval k uzavření humanitárního příměří. "Francie žádá s co nejmenší prodlevou příměří pro východní Ghútu, aby mohli být evakuováni civilisté, kteří to potřebují, a také zpřístupnění (východní Ghúty) pro humanitární pomoc," řekl Macron.
Generální tajemník OSN António Guterres navrhuje, aby byly zastaveny všechny bojové operace. Má to umožnit dopravu humanitární pomoci k potřebným a evakuaci 700 lidí, kteří naléhavě potřebují lékařskou péči. "Před našima očima se odehrává lidská tragédie a já si myslím, že nemůžeme dovolit, aby to pokračovalo tímto strašným způsobem," sdělil Guterres v Radě bezpečnosti OSN.
Mezinárodní výbor Červeného kříže (MVČK) požádal o zpřístupnění východní Ghúty, aby mohl pomoci s ošetřením zraněných. Místní zdravotníci podle něj nejsou schopni zajistit péči pro takové množství zraněných, nemají dost léků ani dalšího materiálu. Marianne Gasserová z MVČK řekla, že "zranění umírají, protože jim nelze včas poskytnout ošetření".
Vládní letadla podle SOHR shazovala na některé části východní Ghúty i takzvané barelové bomby. Ty obsahují množství malých náloží a střepin, které se rozptýlí po velkém území a fungují podobně jako miny. Jejich používání odsuzuje OSN i nevládní organizace.
Ve východní Ghútě podle SOHR nefungují některé nemocnice a je tam nedostatek lůžek. Zranění podle organizace leží i na zemi a operační sály jsou plně vytížené. SOHR situaci v Sýrii sleduje z Británie a tvrdí, že informace získává od svých informátorů v terénu.
Syrské vládní jednotky obléhají východní Ghútu od roku 2013. Jde o poslední větší území u Damašku, které mají pod kontrolou povstalci. V obležení tam žije na 400 tisíc lidí, kteří trpí nedostatkem potravin a léků. V oblasti působí různé povstalecké skupiny, nejvlivnější jsou ultrakonzervativní Džajš al-Islám (Armáda islámu) a Fajlak Rahmán.
Agentura AFP uvedla, že v úterý bombardovalo východní Ghútu poprvé po třech měsících i Rusko, které je spojencem syrského prezidenta Bašára Asada. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ale ve středu popřel, že by se Moskva na operaci podílela. "Jsou to nepodložená obvinění," řekl Peskov. Americká diplomacie v úterý uvedla, že Rusko je podle ní zodpovědné za útoky, katastrofální humanitární situaci a za ohromné množství civilních obětí ve východní Ghútě.