Bratranec bývalého iráckého prezidenta Saddáma Husajna Alí Hasan al-Madžíd zvaný Chemický Alí a další dva vysocí představitelé Husajnova režimu byli v neděli odsouzeni k trestu smrti za svůj podíl na operaci Anfál, jejímiž oběťmi se v 80. letech minulého století stalo 182 000 Kurdů. Další dva činitelé režimu dostali doživotní trest vězení.
K trestu smrti oběšením irácký soud kromě Chemického Alího odsoudil někdejšího ministra obrany Sultána Hášima Ahmada Taje a bývalého zástupce ředitele vojenských operací Rašída at-Tikrítího. Bývalý ředitel vojenské rozvědky Sábir Dúrí a oblastní velitel vojenské rozvědky Farhán Džuburí byli odsouzeni k doživotnímu vězení.
Obhájci zmíněných představitelů, kteří byli shledáni vinnými ze zločinů proti lidskosti a válečných zločinů (Chemický Alí ještě k tomu z genocidy), se chystají proti rozsudkům, jež považují za nespravedlivé a politicky motivované, odvolat.
Všech obvinění byl pro nedostatek důkazů zproštěn šestý vysoký činitel baasistického režimu, který předstoupil před soud, bývalý guvernér Mosulu Táhir Aní. Toto rozhodnutí se předpokládalo, protože zproštění viny žádal v jeho případě prokurátor.
Hlavní strůjce kampaně Chemický Alí bude oběšen za to, že rozkázal armádě a bezpečnostním službám použít v rozsáhlé protikurdské ofenzivě chemické zbraně. Madžíd v průběhu procesu, který začal v srpnu 2006, přiznal, že přikázal popravit všechny Kurdy, kteří neuposlechnou a odmítnou při násilném vystěhovávání opustit své vesnice.
Madžíd, jenž se dostavil do soudní síně v tradičním arabském oděvu, se prý při vynesení rozsudku lehce třásl, vyslechl ho však tiše. Pouze při odchodu ze soudní místnosti se obrátil s díky k Bohu.
Bývalého ministra Taje soudce shledal vinným za to, že nařídil útok proti kurdským civilistům s použitím chemických zbraní a deportace. "Neřeknu nic nového, přenechám vás Bohu. Jsem nevinný," řekl Taj strážci, který ho po vynesení verdiktu odváděl ze soudní síně.
Bývalý zástupce ředitele vojenských operací Rašíd Tikrítí dostal trest smrti za to, že vytvořil vojenské plány a také předkládal obvinění namířená proti Kurdům. Při čtení verdiktu Tikrítí přerušil soudce a argumentoval, že cílem operace Anfál bylo bránit Irák proti kurdským povstalcům, kteří se postavili na stranu Íránu během poslední fáze irácko-íránské války v letech 1980 až 1988. Řada rebelů se prý ukrývala ve vesnicích mezi civilisty.
"Bůh žehnej mučedníkům. Ať žije statečná irácká armáda. Ať žije Irák. Ať žije strana Baas, ať žijí arabské národy," zakončil Tikrítí svou promluvu.
Během operace Anfál, která byla vyvrcholením útlaku Kurdů za Saddáma Husajna, byly tisíce kurdských vesnic na severu země prohlášeny za "zakázané oblasti", vybombardovány a srovnány se zemí. Tisíce lidí z nich byly násilně evakuovány, mnozí z nich popraveni. K "vyčištění vesnic" byl použit yperit a nervový plyn.
Soud v průběhu procesu vyslechl asi sedmdesát svědků a prokuratura použila i důkazy z masových hrobů. Co pro irácké Kurdy Anfál znamená, shrnul pro BBC kurdský poradce iráckého prezidenta Džalála Talabáního: "Kdykoli se zmíní Anfál, cítíme uvnitř bolest... Celá tato generace Kurdů bude nějakým způsobem Anfálem zasažena... ale tato tragédie pomohla Kurdům dostat svůj případ na mezinárodní scénu."
Původně se žaloba vztahovala i na exprezidenta Saddáma Husajna, který dal k sedmiměsíční operaci Anfál v roce 1988 pokyn, po jeho prosincové popravě za jeho podíl na masakru 148 šíitů z iráckého města Dudžajl v roce 1982 však byla oficiálně stažena. Kromě Husajna byli v kauze Dudžajl popraveni další tři vysocí činitelé.
Irák čeká také další proces, který se bude týkat genocidy a zločinů proti lidskosti v souvislosti s brutálním potlačením šíitského povstání na jihu země po první válce v Perském zálivu.
Mezinárodní organizace pro lidská práva proces týkající se Anfálu, podobně jako soud se Saddámem Husajnem a dalšími v případu Dudžail, kritizovaly. Upozornily na procedurální chyby a politické vměšování. Irácká vláda totiž vyměnila předsedu soudu poté, co byly některé jeho výroky posouzeny jako stranění obžalovaným.
Foto: ČTK
