Napětí
Čína hrozí sankcemi americkým firmám za prodej zbraní Tchaj-wanu
17.12.2015 10:30
Čína si předvolala amerického chargé d'affaires na protest proti oznámení Spojených států, že prodají Tchaj-wanu dvě válečné lodě a další vojenskou techniku. Čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že čínské firmy nebudou spolupracovat s americkými firmami, které jsou do prodeje těchto zbraní v hodnotě 1,83 miliardy dolarů (45 miliard korun) zapojeny.
Bílý dům ve středu sdělil, že americká vláda schválila prodej zbraní Tchaj-wanu, který má podle Pentagonu přispět k zajištění tchajwanské sebeobrany. První balík zbrojní pomoci za poslední čtyři roky bude obsahovat dvě vyřazené fregaty amerického námořnictva, protitankové střely, obojživelná útočná plavidla, rakety země-vzduch a další vojenský materiál.
Náměstek čínského ministra zahraničí Čeng Ce-kuang si kvůli americké zbrojní pomoci pro Tchaj-wan předvolal ještě ve středu amerického chargé d'affaires, který je druhým nejvýše postaveným americkým diplomatem v Pekingu. Čeng zdůraznil, že Tchaj-wan "je neoddělitelnou částí čínského území" a že Čína "zásadně nesouhlasí s americkým prodejem zbraní" Tchaj-wanu.
Čína "přijme nutná opatření k ochraně národních zájmů, včetně sankcí vůči americkým společnostem zapojeným do tohoto obchodu", dodal.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chung Lej toto prohlášení upřesnil. "Americké společnosti účastníci se prodeje zbraní Tchaj-wanu vážně poškozují suverenitu a bezpečnostní zájmy Číny. Čínská vláda a firmy nebudou spolupracovat a obchodně jednat s tímto typem společností," řekl.
Americké ministerstvo zahraničí podle agentury Reuters sdělilo, že na prodeji se podílejí především firmy Raytheon a Lockheed Martin. Zatím ale není jasné, jaký dopad na tyto společnosti by případné čínské sankce mohly mít, napsala agentura Reuters. Připomněla také, že dřívější podobné sankční výhrůžky Pekingu nebyly naplněny.
Peking považuje Tchaj-wan za jednu z čínských provincií a hrozí mu vojenským zásahem, pokud by ostrov vyhlásil nezávislost. Tchaj-wan přesto funguje de facto nezávisle od roku 1949, kdy Čankajškův Kuomintang prohrál s Mao Ce-tungovými komunisty občanskou válku v Číně a jeho přívrženci si vytvořili na Tchaj-wanu novou základnu. Ostrov má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.