Čína završila evakuaci posledního města, které má zatopit ohromná přehradní nádrž Tři soutěsky. Nádrž tak může být postupně napuštěna do konečné výše 175 metrů. Informovaly o tom čínské státní sdělovací prostředky. Poslední obyvatelé města Kao-jang odešli v úterý a dokončili tak ohromný exodus, který začal před čtyřmi lety.
Kvůli přehradě muselo opustit domovy na 1,4 milionu lidí (neoficiálně se hovoří až o dvojnásobku) žijících v oblasti, která se ocitla pod vodou přehradní nádrže, jež má pomoci nasytit čínský hlad po levné energii.
Umělé jezero zabere 60 tisíc hektarů půdy včetně 1500 továren, 160 měst a 16 archeologických nalezišť.
Kritici přehrady varují před ekologickými a geologickými riziky stavby. Vědci uvádějí, že stoupající voda v 660 kilometrů dlouhé nádrži vyvíjí rostoucí tlak na už tak křehké svahy, kde hrozí sesuvy půdy.
Letos v dubnu postihl vesnici v blízkosti města Kao-jang rozsáhlý sesuv půdy, která se svezla na hřiště místní školy a na část vesnice. V loňském roce ve stejné oblasti zahynulo pod sesutou horninou 35 lidí.
Triumf komunismu, anebo gigantický přehmat?
Podle čínských představitelů je přehrada Tří soutěsek, San-sia, triumfem komunismu, pro ekology je katastrofou. Zatímco doposud hrozily záplavy v oblasti pod přehradou, nyní budou žít ve strachu před velkou vodou obyvatelé o tisíc kilometrů výš po proudu.
Místní inženýři vyjádřili své pochyby i o konstrukčních postupech, jejichž selhání by zřejmě smetlo celou středočínskou provincii Chu-pej.
Dobrou pověst megalomanského projektu pošpinilo několik korupčních skandálů.
Místní úředníci si z fondů na odškodnění obyvatel, kteří se musejí kvůli vodní nádrži stěhovat, ponechali 52 milionů dolarů. Soud vynesl celkem 97 rozsudků odnětí svobody včetně jednoho hrdelního.
Jezero vystoupá do konečné výše napřesrok
Výstavba přehrady, která začala v roce 1994, ovlivnila život 116 měst a tisíců kulturních oblastí. Dílo bylo dokončeno v roce 2003 a Čínu oficiálně stálo asi 25 miliard dolarů (372 miliard korun). Ve skutečnosti byly údajně vyšší.
V roce 2006 stoupla hladina nádrže na 156 metrů. Do konečné výše by se měla přehrada postupně naplnit do roku 2009.
V loňském roce oficiální činitelé oznámili, že v posledních letech bylo vynaloženo 1,6 miliardy dolarů (23,8 miliardy korun) na "nápravu geologických škod", a vyjádřili přesvědčení, že toto úsilí bylo úspěšné.
Pětistupňovými zdymadly proplují i hlubokoponorná plavidla.
Při nejvyšším výkonu by měly turbíny produkovat 18,200 megawatů elektřiny pro Šanghaj a osm zemědělských provincií, což reprezentuje deset procent čínské populace.
Každá z 52 turbín dvou hydroelektráren generuje 700 megawatů.
Mizí krajina stvořená bohům pro potěchu
Pod hladinou gigantického jezera zmizí kus historické krajiny, o níž Číňané tvrdí, že si ji stvořili pro své potěšení bohové. Dlouhá řeka se tam prodírá horami, soutěskami, jež její tok místy stlačují do koryta širokého jen desítky metrů.
První ze tří soutěsek se jmenuje Čchü-tchang. Zdéli má sice pouhých osm kilometrů, ale je nejužší a prudký proud formuje rozeklané skály spadající do řeky srázy vysokými až tři stovky metrů.
Druhou v pořadí po toku je soutěska Wu s kaňonem dlouhým 40 kilometrů.
Třetí, nejdelší soutěska Si-ling má osmdesát kilometrů. Všude podél břehu Jang-c-´ťiang v úseku dokončovaného vodního díla jsou pozůstatky dávných kultur.
Poměrně stará je ale i myšlenka přehrady. „O jejím zbudování na Jang-c‘-tiang snil už zakladatel Čínské republiky Sunjatsen, tedy ještě před první světovou válkou," píše se v oficiálním prospektu k projektu Tří soutěsek. Rozhodně jde dnes o nejprestižnější projekt moderní Číny.
Tedy, pomineme-li prestižní stavby spojené s olympiádou v Pekingu. To je ale trochu jiná story.
Foto: AP, NASA a Profimedia
