Příští dva roky budou podle čínského předsedy vlády Wen Ťia-paa klíčové pro stabilitu a mír v Tchajwanské úžině. Čínský premiér zároveň zopakoval, že Čína odmítá jakoukoliv formu nezávislosti Tchaj-wanu, který považuje za svou odpadlickou provincii.
Na tiskové konferenci v Pekingu konané na závěr zasedání čínského parlamentu dále prohlásil, že dveře pro jednání s tibetským duchovním vůdcem dalajlamou jsou otevřeny, pokud dalajlama uzná Tibet za součást Číny a zastaví své odštěpenecké aktivity. Wen rovněž ubezpečil svět, že se nemusí obávat čínského vojenského potenciálu, informovaly tiskové agentury.
"Stavíme se proti jakékoliv separatistické činnosti, která by Tchaj-wanu dala de iure nezávislost," prohlásil Wen Ťia-pao na adresu ostrova, který se odštěpil od kontinentální Číny za občanské války v roce 1949. Peking se nároků na něj nikdy nevzdal a považuje jej nadále za historickou součást Číny.
Své nároky na Tchaj-wan je Čína údajně připravena uplatnit i s použitím zbraní, jak čas od času deklaruje. Na ostrov neustále míří z kontinentu několik stovek raket a čínská armáda pořádá pravidelně mohutná cvičení, aby tchajwanskému obyvatelstvu připomněla realitu.
Západ se Wen naopak snažil uklidnit, že se nemusí obávat čínských vojenských aktivit, navzdory plánovanému zvýšení čínského armádního rozpočtu na letošní rok téměř o 18 procent. Čína v lednu vystrašila svět úspěšným pokusným sestřelením svého meteorologického satelitu ve vesmíru. Wen však ujistil, že jeho země odmítá nové závody ve zbrojení v kosmu a chce pokračovat v jeho mírovém využívání. Test, při němž byla zničena dosluhující družice, prý nebyl namířen proti žádnému státu.
Na adresu dalajlamy Wen řekl: "Nebudeme ani tak dávat pozor na to, co řekne, jako na to, co dělá." Peking obviňuje dalajlamu, že usiluje o odtržení Tibetu od Číny. Dalajlama nicméně pro Tibet, do kterého čínská armáda vpochodovala v roce 1959 a v němž nastolila vládu tvrdé ruky, požaduje pouze širší autonomii, která by měla přispět k záchraně tibetské buddhistické kultury.
Podle agentury Reuters poznamenala dvouhodinovou tiskovou konferenci po jednání i internetová cenzura, a to v souvislosti s dotazem zahraničních novinářů na problematiku demokracie v Číně, o níž Wen psal v článku uveřejněném ve stranickém listu krátce před zahájením výročního zasedání parlamentu.
Text, v němž premiér uvedl, že Čína nemusí dosáhnout demokracie ještě sto let, novináři dali do souvislosti s nedávno vydanou knihou bývalého vůdce čínských komunistů Čao C'-janga. Politik, odstraněný z vedení strany pro nesouhlas s vojenským zásahem proti demonstraci na pekingském náměstí Tchien-an-men v roce 1989, při němž podle neoficiálních pramenů zahynulo na 7000 lidí, v ní současným komunistickým vládcům Číny doporučil, aby se ohledně přechodu k demokracii poučili na Tchaj-wanu nebo v Jižní Koreji. Wen odvětil, že žádnou souvislost nevidí, neboť knihu nečetl. Podle agentury Reuters se otázka ani odpověď na čínském internetu neobjevily.
Foto: null
