Stovky Číňanů, kteří s vidinou rychlého zbohatnutí investovali peníze do projektu zastavení dezertifikace půdy a přišli o své úspory, se v úterý v Pekingu střetly s policií. Společnosti, jež slibovala velké výdělky ze sázení stromů ve vyprahlém severočínském regionu Vnitřní Mongolsko, svěřilo více než 30 tisíc investorů, převážně z řad penzistů, 1,3 miliardy jüanů (3,5 miliardy korun).
Demonstranti, kteří se v úterý shromáždili před vládním úřadem v Pekingu, si stěžovali, že vysazené stromy uschly a uhynuly, když byla společnost vyšetřována a její účty zablokovány. Čínské úřady zabavily firmě půdu a postavily její vedení před soud za falešnou reklamu poté, co se údajně ukázalo, že jde o pyramidovou hru.
"(Firma) vysázela v poušti ve Vnitřním Mongolsku stromy, a pak nám je prodala. Měly vrátit poušti život," uvedl demonstrant Li z Pekingu, který v projektu prodělal asi 100 tisíc jüanů (272 tisíc korun). "Společnost osázela asi 48 tisíc hektarů půdy, zhruba 40 procent stromů ale uhynulo," dodal.
Projekt, v jehož rámci někteří rolníci převedli své pozemky společnosti, aby je použila k osázení, přitáhl pozornost k současným čínským zemědělským reformám, které umožní rolníkům převádět svá práva na užívání půdy. Doposud rolníkům patřily produkty pocházející z jejich půdy, ne ale půda sama.
Systém vlastnictví pozemků, který je pozůstatkem kolektivizace z dob Mao Ce-tunga, je pravidelně zneužíván místními vládami, které často půdu zabavují a prodávají ji továrnám či developerům, přičemž rolníci dostanou minimální kompenzace.
Čínská média reformy chválí jako klíčový krok k zajištění práv rolníků a podpoře zemědělské produkce země prostřednictvím větších, efektivnějších hospodářství. Reformy přivítali podle svých slov i demonstranti v Pekingu, mají však pochybnosti, zda dokážou ochránit venkovany před bezohlednými úředníky.
"Samozřejmě, že jsou reformy prospěšné. Ale musí tu být větší veřejný dozor, jinak budou lidé dále podváděni," řekl jeden z účastníků protestu.
Foto: Reuters, archiv
