Čínské úřady dnes dokončily ražbu tunelu, který spojí poslední izolovaný okres v Tibetu s dálničním systémem v zemi. Tunel Ka-lung-la dlouhý 3,3 kilometru spojuje východotibetský okres Metok s 11 tisíci obyvateli se zbytkem země. Byl vybudován v nadmořské výšce 3750 metrů, oznámila agentura Nová Čína.
Metok je odříznut od ostatní země devět měsíců v roce kvůli nehostinným přírodním podmínkám, jež zahrnují mimo jiné pokles nadmořské výšky od himálajských výšek po údolí tropických řek. Ale sousedí s indickým státem Arunáčalpradéš, který Čína prohlašuje za své území.
Podle agentury bude dálniční napojení dokončeno během nadcházejícího roku.
Od roku 2001 Čína investovala do rozvoje Tibetu 20 miliard dolarů. Kritici ovšem upozorňují, že velká část této sumy byla určena na projekty, z nichž profitují čínské společnosti a přistěhovalci. A současně tento přístup čínských úřadů jen podporuje negativní pocity zbídačelých Tibeťanů vůči vládě z Pekingu.
K čínským projektům patří i takové, kterými se snaží ústřední vláda spojit odlehlou vysokohorskou oblast s ostatním územím. Například v listopadu zahájilo provoz páté civilní letiště v Tibetu. A v lednu Čína zveřejnila plány na vybudování nejvýše položeného letiště v Tibetu v příštím roce. Mělo by ležet ve výšce 4436 metrů nad mořem.
Rozestavěno je také šest nových železničních tratí v Tibetu a sousedních oblastech.
Odborníci se obávají, že příval lidí do Tibetu by mohl výrazně poškodit tamní křehký ekosystém. Příliv čínského většinového etnika Chanů ohrožuje buddhistickou kulturu a tradiční způsob života Tibeťanů už nyní. Příkladem jsou třeba evropské Alpy, kde začal být tradiční způsob života lidí žijících izolovaně od civilizace, v chudobných podmínkách v těžko přístupných údolích ničen už od 19. století.
Součástí rostoucího provozu v Tibetu jsou i turisté. V loňském roce do Tibetu zavítalo 5,6 milionu turistů, což je více, než má tento region obyvatel.
