Chrochtající pohroma
Čínská prasata ničí přírodu a závisí na Američanech

Fan Tchien-tchun žije ve vesnici Čchou-tchung-lung přes 30 let. Život v klidné vsi obklopené čistou přírodou se nedávno výrazně změnil. Aniž by se místních kdokoliv ptal, vyrostl tam nový vepřín. Od té doby teče v místních potocích místo čisté vody močůvka a zdraví obyvatel trpí.

Vesnic jako je Čchou-tchung-lung jsou v Číně stovky. V zemi vyrůstá jedna obří prasečí farma za druhou. Důvodem je rychlé bohatnutí země a rozšiřování střední třídy. Zatímco ještě v 80. letech bylo vepřové maso pro většinu Číňanů jen snem, dnes je již běžnou součástí jídelníčku.

Spolu s růstem populace tak stoupá i produkce vepřového. Čína je jeho největším světovým producentem, jen v roce 2010 ho vyrobila 50 milionů tun, píše britský The Guardian. Prakticky všechno maso se pak spotřebovává na domácím trhu.

V situaci, kdy je třeba co nejrychleji nakrmit co nejvíce lidí, není čas se ohlížet na životní prostředí. Číňané se na některých místech doslova brodí v hnoji. Ročně ho zde vznikne přes čtyři miliardy tun. Hnůj v okolí vepřínů kontaminuje vodu a vytváří "mrtvá místa", na kterých nic neroste. Průmyslová výroba vepřového má však dopady i za hranicemi. Odhaduje se, že chov hospodářských zvířat se podílí 18 procenty na tvorbě skleníkových plynů.

Čína naráží i na další problém - prasata nemá mnohdy čím krmit, což působí další environmentální problémy. Prakticky veškerá orná půda (15 procent plochy země) je využívána pro pěstování plodin. S postupující dezertifikací (čtyři tisíce kilometrů čtverečních ročně) na severu země jsou ale možnosti čínské vlády dosti omezené.

Říše středu je tak už dnes největším světovým dovozcem sóji a druhým největším dovozcem kukuřice po Japonsku, které má podle agentury Bloomberg do dvou let předstihnout. Nejvíce sóji je dováženo ze Spojených států a Brazílie.

Na svou nenasytnost mohou Číňané paradoxně nejvíce doplatit sami. Průmyslová výroba vepřového, při níž jsou prasata dopována nejrůznějšími látkami včetně hormonů, vyvolává vážné obavy expertů o budoucí zdraví Číňanů. Farem, kde prasata chovají k přírodě ohleduplným způsobem, je málo.

Prasečí boom však Číňany postihuje už v současnosti. Zatímco ještě před lety mohli obyvatelé čínských vesnic provozovat malá soběstačná hospodářství s několika kusy zvířat, dnes to již na mnoha místech kvůli znečištění možné není. V souvislosti s expanzí čínských měst se z čínského venkova stala jedna velká plantáž.