Seznamovací stránky, kde muži mohou diskutovat se ženami, byly vyhodnoceny jako bezpečnostní riziko. Mladí vojáci jsou totiž náchylní na nich prozrazovat vojenská tajemství.
Tento zákaz je dalším v řadě a příslušníky více než dvoumilionové armády rozhodně nepotěší. Vojáci už tak postrádají společenský život a internetové diskuse s dívkami byly jedním z mála povyražení. I proto byly tak populární. S tím je ale konec, podobně jako s blogováním, vytvářením osobních stránek a návštěvami internetových kaváren.
"Někteří vojáci během internetových debat prozrazovali tajemství, například psali o lokacích vojenských základen. Takto se dostávala ven řada citlivých informací, a tak regulátoři jednoduše zacpali díru," řekl agentuře AP Ni Le-siung z Univerzity politologie a práva v Šanghaji. Podle něj by navíc "shánění manželek pro vojáky mělo být bráno vážněji a prováděno prostřednictvím rodiny, přátel nebo pracovních skupin."
Čína není zdaleka jedinou zemí, která řeší otázku internetových svobod v ozbrojených silách. Například Pentagon po letech váhání začal podporovat aktivity vojáků na sociálních sítích, protože je to podle něj dobrý způsob, jak se obyčejní lidé mohou o vojácích co nejvíce dozvědět. Třeba předseda sboru náčelníků štábů admirál Mike Mullen má na Twitteru dvacet tisíc "příznivců".
ČTĚTE TAKÉ: Čína začala monitorovat miliardy textových zpráv
Jiné země jsou opatrnější. "Kyberprostor je šedá zóna. Je to choulostivé kvůli rozostření oddělení osobního od profesionálního," tvrdí Ho Šu Chuang z ústavu pro Obranná a strategická studia na singapurské Nanjangské technologické univerzitě. "Armáda je odrazem společnosti a její reakce tomu odpovídá. To znamená, že v uzavřenějších společnostech je pro ni jednodušší říct: ‚Nediskutujte na internetu.‘"
Například v Británii či Izraeli mohou vojáci zveřejňovat informace na internetu, pokud to neohrožuje vojenské operace. Zní to jednoduše, ale Izraeli se to několikrát nevyplatilo. Například letos musela armáda zrušit operaci v jedné vesnici na Západním břehu Jordánu poté, kdy jeden voják na Facebooku prozradil čas a cíl akce. Jiný voják zase dostal v roce 2008 devatenáct dnů vězení poté, co dal na internet fotografii své základny.
Co se týče Číny, nejsou zákazy jednotlivých aktivit na internetové síti, včetně její cenzury, ničím neobvyklým. Zajímavé je, že zmiňovaný zákaz diskusí na seznamovacích serverech se ovšem netýká civilistů zaměstnaných ve vojenském výzkumu a výcviku.
Internet a zvláště sociální sítě jsou v Číně velice populární. Většina ze 400 milionů uživatelů je mladá a se zákazy se nesmiřuje tak snadno jako starší generace. Jenom těžko tak přijme přístup armády, který je ukotvený v minulosti. A nejde jenom o zákaz, ale například i o model, který se testuje ve vojenské oblasti v Si-ka-ce ve středním Tibetu, kdy armáda spolu s místní správou a ženskou federací hledají pro vojáky partnerky.
Foto: www.profimedia.cz, ČTK/AP
