Čínština si ve světě dobývá stále významnější pozici

Mandarínská čínština, která díky téměř miliardě rodilých mluvčích patří k nejpoužívanějším jazykům na světě, posiluje svou pozici také na mezinárodní scéně. Tuto standardizovanou podobu čínštiny podle časopisu Newsweek v současnosti studuje na 40 milionů cizinců.

Oproti nejrozšířenějšímu jazyku mezinárodní komunikace, angličtině, jíž coby cizí jazyk užívá kolem 600 milionů lidí, tak zatím mandarínská čínština (běžně nazývaná čínština či obecná čínština) nemá šanci. To se ale může rychle změnit: podle Pekingu se má počet zahraničních studentů čínštiny do tří let zvýšit na 100 milionů.

Čínština však podle jazykovědců patří k velmi obtížným jazykům. Přispívá k tomu fakt, že jde o jazyk tónový, kde změna výšky hlasu mění význam slova. Komplikace pro zahraniční studenty především ze Západu působí také čínské znakové písmo. Podle odborníků je totiž k velmi dobrému ovládnutí jazyka potřeba umět mezi třemi až čtyřmi tisíci znaků.

Lidé po celém světě si však pomalu zvykají, že učit se čínsky už není jen excentrickým výstřelkem úzké skupiny lidí, ale že alespoň částečná znalost této řeči se v mnoha zemích stává ne-li nutností, tak alespoň velkou výhodou. Čína je novou ekonomickou velmocí a ovládnutí jejího jazyka usnadní komunikaci s čínskými obchodníky i bohatými turisty.

Za pomalu nepostradatelnou je čínština považována v asijských podnikatelských kruzích, zejména v Thajsku, Koreji či Indonésii. Její výuka se však rozmáhá také v USA a v menší míře v Evropě. V americkém Senátu nedávno padl návrh na dotaci programů na výuku čínštiny ve výši 1,3 miliardy dolarů (26,6 miliardy korun). S výukou čínštiny začínají někteří Američané už v předškolním věku. Ministerstvo školství USA letos oznámilo, že do roku 2010 bude v zemi studovat mandarínskou čínštinu na pět procent studentů všech věkových kategorií.

Peking si svůj vliv dobře uvědomuje. Při svých diplomatických zastoupeních v zahraničí mohutně dotuje Konfuciův institut, který je obdobou kulturních a jazykových center, jako je německý Goetheho institut či Britská rada. Čínské ministerstvo školství nedávno zveřejnilo své plány, podle kterých by mělo do roku 2010 ve světě vyrůst na 150 těchto institutů. Vedle toho vláda vysílá tisíce čínských lektorů na univerzity po celém světě. Podle Pekingu se čínština už dnes vyučuje na 2500 univerzitách ve více než 100 zemích.

Studium čínštiny se v poslední době rozmáhá i v Evropě, především v Británii, Německu, Francii, Rusku, ale i v Itálii. Podle informací Evropské komise například Francie a Německo zařadily volitelnou čínštinu také do osnov středních škol. Čínská vláda ve snaze přilákat evropské studenty slíbila, že s platností od letošního roku poskytne každoročně stovce studentů z EU pětileté stipendium na studium čínštiny.

Mezinárodní expanzi čínštiny a snahu Pekingu, aby se z tohoto jazyka stala nová "lingua franca" současnosti, však mnozí přijímají skepticky. Tvrdí, že jde o příliš složitý jazyk a že by se náklady spojené s jeho výukou daly zejména na Západě využít efektivněji. Například sinoložka Lomová tvrdí, že kulturní rozdíly, vytvořené "odlišnou tradicí a modelem světa budovaného čínskou komunistickou ideologií", zabraňují tomu, aby se čínština stala skutečně běžným prostředkem dorozumění v masovém měřítku.

Doposud jsou však čínští studenti vzhledem k přetrvávajícímu obrovskému vlivu anglosaského světa více motivováni učit se anglicky, než tomu je u zahraničních studentů čínštiny. V Číně studuje v současnosti angličtinu na 175 milionů obyvatel. Jestli se tento trend v budoucnu obrátí, se tak teprve uvidí.

Na ilustračním snímku výuka čínštiny.

Foto: archiv