Čínu a Tchaj-wan spojí stálý vzdušný most

Čínští a tchajwanští vyjednávači dnes v Pekingu podepsali dohodu, která umožní zavedení pravidelných přímých letů z pevninské Číny na ostrov a otevře Tchaj-wan čínským turistům. Uzavřená dohoda je všeobecně hodnocena jako významný průlom ve vzájemných vztazích obou stran.

"Obnovení dialogu představuje dobrý začátek pro zlepšování a rozvoj našich vztahů," prohlásil podle agentury nová Čína čínský prezident Chu Ťin-tchao po setkání s šéfem tchajwanské delegace Čchiang Pchin-kchungem.

Chu uvítal také uzavření dohod o letecké dopravě a turistice, které podle něj podporují vývoj správným směrem.

Přímé lety mezi Tchaj-wanem a Čínou budou zahájeny 4. července. Každý týden se v první fázi uskuteční 18 letů z pěti čínských měst (Peking, Šanghaj, Kanton, Nanking, Sia-men) na Tchaj-wan a stejný počet opačným směrem.

Tyto linky budou fungovat kolem víkendu, tedy od pátku do pondělí. Teprve v další fázi se podle zájmu může zvýšit jejich počet, případně se rozšířit na celý týden.

Poprvé od konce čínské občanské války v roce 1949 tak budou mít obě strany pravidelné letecké spojení přes Tchajwanský průliv, který je široký jen 200 kilometrů. Dosud Peking, údajně z bezpečnostních důvodů, vyžadoval, aby veškeré spoje mezi ostrovem a pevninou létaly s mezipřistáním v Hongkongu nebo Macau. Nynější dohoda také zjednodušuje celní a vízové procedury pro osoby i pro zboží.

Tchaj-wan se od 18. července také poprvé otevře, byť v omezené míře, čínským turistům. Na ostrov bude moci přilétat až 3000 turistů z Číny denně, avšak zatím pouze prostřednictvím cestovních kanceláří ve skupinách od 10 do 40 návštěvníků.

Na Tchaj-wanu budou moci zůstat nanejvýš deset dní. Tyto limity si dala tchajwanská strana s ohledem na vytíženost svých hotelových kapacit, v případě zájmu budou ubytovací možnosti v příštích letech rozšířeny.

Uvolnění v cestovním ruchu znamená významný posun v napjatých vztazích mezi oběma stranami. Tchajwanská a čínská delegace se při jednáních v Pekingu nicméně vyhnuly nejspornějším otázkám, kterými jsou oficiální status Tchaj-wanu a čínské rakety namířené proti ostrovu.

Průlomová dohoda ve vztazích mezi Tchaj-pejí a Pekingem přišla po téměř desetiletém pozastavení vzájemných rozhovorů mezi oběma stranami. V roce 1999 totiž Peking čínsko-tchajwanské rozhovory přerušil poté, co je tehdejší tchajwanský prezident Li Teng-chuej označil za jednání "mezi dvěma státy".

Obnovu diskuse umožnilo především březnové vítězství umírněného kandidáta Kuomintangu Ma Jing-ťioua v prezidentských volbách na Tchaj-wanu. Z druhé strany vyšel Peking vstříc tím, že dal najevo, že je ochoten určitou dobu respektovat přání tchajwanského obyvatelstva zachovat si suverenitu a mít vlastní vládu.

Tchaj-wan se v roce 1949 po vítězství komunistů v kontinentální Číně stal útočištěm nacionalistů z Čankajškova Kuomintangu. Čínská lidová republika (ČLR) na pevnině i Čínská republika na Tchaj-wanu se pokládají za legitimní představitele čínského národa. Peking ovšem považuje Tchaj-wan za "dosud neosvobozenou" provincii ČLR, odmítá jakékoli kroky ostrova směřující k nezávislosti a prohlašuje, že ho přivede zpět pod svou vládu, a to i s pomocí síly, pokud to bude nezbytné.

Foto: AP a Reuters