Izraelci volí poslance do nového parlamentu. Jsou to čtvrté parlamentní volby v uplynulém desetiletí a stejně jako troje předchozí předčasné. Průzkumy dávají nejvíce šancí na zvolení pravicovému bloku Likud vedeného Benjaminem Netanjahuem, který v palestinské otázce zaujímá tvrdý postoj.
Pětina voličů nebyla do posledních chvil rozhodnutá, komu odevzdá hlas, což dává určitou šanci i nynější vládní centristické straně Vpřed, kterou od Likudu dělí v průzkumech jen dva až tři mandáty.
Rozhoduje se o obsazení 120 poslaneckých křesel. Usiluje o ně 33 politických stran, ale předpokládá se, že pouze 12 z nich získá dvouprocentní minimum potřebné pro vstup do parlamentu.
Právo volit má téměř 5,3 milionu Izraelců, avšak v arabské komunitě, která tvoří 20 procent obyvatelstva, převládá apatie a výzvy k bojkotu voleb.
Ústředním tématem předvolební kampaně, v níž zpočátku vedl Likud bývalého premiéra Benjamina (Bibi) Netanjahua bezkonkurenčně, se stala bezpečnost. Nic na tom nezměnila ani nedávná třítýdenní ofenziva proti radikálům Hamasu v pásmu Gazy.
Netanjahu u voličů bodoval, když jim připomněl, že v roce 2005, kdy Izrael k nelibosti pravicových kruhů stáhl z pásma Gazy armádu i osadníky, říkal, že v budoucnu budou rakety vypalované z tohoto území ohrožovat velká města jako Ašdod a Aškelon.
Přesně kvůli tomu byla ofenziva, která stála životy 1300 Palestinců, v prosinci zahájena. Netanjahu v tomtéž duchu v kampani kritizoval mírové kroky současné vlády a tvrdil, že stáhne-li se podobným způsobem Izrael ze západního břehu Jordánu, dočká se mezinárodní letiště u Tel Avivu bombardování.
Pozorovatelé přiznávají, že ofenziva v Izraelcích posílila pocit hrozby v bezprostředním sousedství a že i proto se jich nyní většina kloní k programu pravice. Jeden z analytiků řekl, že tento trend dokáže vysvětlit třemi slovy: Hizblalláh, Hamas, Írán.
Proti libanonskému Hizballáhu současná vláda bojovala v roce 2006, ale Hizballáh se prohlásil vítězem a postup vlády byl v Izraeli později velmi kritizován.
Írán je považován za trvalou hrozbu, kterou živí jeho neústupnost v jaderném programu a vynesení první vlastní družice na oběžnou dráhu.
Podle průzkumů jsou pravicové strany schopny získat dohromady 65 mandátů. Likud by ale musel vládu sestavit s pomocí ultranacionalistických a ortodoxních stran, což by bylo zničující pro mírové rozhovory s Palestinci a podle všeho by to také zkomplikovalo vztahy s novou americkou vládou. V případě vítězství strany Vpřed by se její vůdkyně Cipi Livniová ocitla v situaci, v níž byla loni na podzim.
Po rezignaci premiéra Ehuda Olmerta tehdy dostala jako nově zvolená předsedkyně největší vládní strany za úkol sestavit koaliční kabinet, což se jí nepodařilo, takže byly vypsány předčasné volby.
Nejúspěšnější kampaň vedl radikální pravicový politik Avigdor Lieberman a jeho strana ruských imigrantů Izrael je náš domov. Její preference postupně narůstaly, takže nakonec v průzkumech skončila třetí s nadějí na 19 křesel.
Teprve za ní skončil dnešní největší koaliční partner strany Vpřed Strana práce Ehuda Baraka.
Formace Izrael je náš domov je nejen proti mírovým rozhovorům, ale upírá také právo na občanství izraelským Arabům a hovoří o jejich vystěhování.
Sekulární strana Merec se snažila voliče od Liebermana odvrátit sloganem: "Máte-li rádi Mussoliniho, chybí-li vám Stalin, pak milujete Liebermana".
Konečné volební výsledky by měly být známy nejpozději do středečního rána a prezident pak po konzultacích s vedením stran pověří pravděpodobně předsedu té vítězné sestavením vlády.
Foto: AP a Reuters
