Civilní zaměstnanci převýšili v Iráku vojsko

Počet Američany placených civilistů převýšil počty bojových jednotek. Nově zveřejněná data nahrávají otázkám na „privatizaci“ války a schopnost vlády financovat vojsko a strategii obnovy. Američané také nevědí, kolik zbraní vlastní soukromé bezpečnostní agentury.

Více než 180 tisíc civilistů, včetně Iráčanů, Američanů a dalších cizinců, nyní pracuje v Iráku na amerických zakázkách. Vojáků je v zemi 160 tisíc včetně několika tisíc vládních zaměstnanců. Údaje přinesl podle dat amerického ministerstva obrany deník Los Angeles Times.

„Tato čísla jsou obrovská. Ilustrují lépe, než cokoliv jiného, že jsme se do toho pustili s nedostatkem vojáků. Tohle není koalice odhodlaných. Je to koalice faktur,“ prohlásil podle LA Times Peter Singer, vědec Brookings Institution, který napsal o armádních zakázkách práci.

Čísla udávají nejméně 21 tisíc Američanů, 43 tisíc jiných cizinců a 118 tisíc Iráčanů. Všechny zaměstnává americký daňový poplatník zastoupený armádou Spojených států.

Ačkoliv soukromé společnosti hrály velkou roli v konfliktech, kterých se USA zúčastnily, už před dvěma stoletími, tak dnes se na soukromý sektor podle některých vojenských expertů spoléhají až příliš.

Výhodou je na jedné straně menší využití vojáků při běžných úkolech. Nevýhoda je nasnadě, armáda nevelí soukromníkům a ti by se mohli rozhodnout, že v předních liniích je příliš nebezpečno a životně důležité dodávky by ochromily vojsko.

Největším zaměstnavatelem je houstonská společnost KBR, která zajišťuje armádě logistickou podporu a dodává zařízení a služby pro irácký ropný průmysl. Patřívala do skupiny firem kolem Halliburtonu, který do roku 2000 řídil dnešní viceprezident Dick Cheney. Dalším významný soukromý subjekt se jmenuje Kulak Constructions z Turecka.

Nejkontroverznějšími firmami jsou soukromé bezpečnostní agentury jako Blackwater, Triple Canopy a Erinys. Tyto společnosti většinou chrání citlivá místa a americké a irácké vládní úředníky, obchodníky a politiky.

Problém vztahující se k bezpečnostním službám je ten, že nikdo neví, kolik jich doopravdy je a kolik mají zbraní. Pentagon podle LA Times udal šest tisíc mužů, Hlavní velitelství v Iráku téměř jedenáct tisíc a sami Iráčané hovoří o třiceti tisících bodyguardech.

Američané jsou znepokojeni, ale Iráčané si tento stav pochvalují. Prý se povedlo zvýšit bezpečnost a snížit nezaměstnanost.

Pentagon nicméně svá čísla po hlubším zkoumání situace změnil a zahrnul irácké zaměstnance bezpečnostních agentur. A najednou se objevilo číslo 65 000 mužů. Důvodem je to, že americká společnost dostane armádní zakázku, ale na její splnění najme iráckou firmu. Je tak velmi těžké sledovat pohyb zbraní a ozbrojenců na tak žhavé půdě, jakou je Irák.

Na fotografi: Americký voják dohlíží na klid ve městě Bakúba, hlavním městě provincie Díala, 4. červenec 2007

FOTO: ČTK/AP