Během letu za námluvami do Vietnamu se postavení jihokorejských cestujících začíná nenápadně zvyšovat. Z číšníka je majitel restaurace, z malorolníka prosperující velkofarmář. K těmto drobným podvodům vybízejí samy dohazovačské sňatkové kanceláře v naději, že se jim podaří oženit víc klientů.
Připíší si vyšší zisky a malé lži skutečně často vedou ke kýžené svatbě - ale čím dál tím častěji také k nešťastné budoucnosti.
"Důvěra mezi manželským párem se kvůli těmto lžím naruší hned od začátku. A bez základního pocitu, že si ti dva mohou věřit, se situace jen zhoršuje," říká Kim Či-sun, která pracuje v Korejském ústavu pro záležitosti žen.
Korejské ministerstvo zdravotnictví a sociální péče letos v květnu slíbilo, že zakročí proti vzkvétajícímu dohazovačskému byznysu, který za jihokorejské muže provdává manželky z ciziny, což si mimo jiné vynucuje ne vždy vítané změny v jedné z nejhomogennějších zemí na světě. Vzestup seznamek provází rostoucí ekonomický růst Jižní Koreje i změny životního stylu v hluboce konzervativní společnosti.
Počet jihokorejských mužů v současnosti převyšuje počet žen, které navíc čím dál tím častěji odkládají manželství, aby se mohly věnovat kariéře. A muži v méně prosperujících 
venkovských oblastech postupně zjišťují, že jediné ženy, které jsou ochotny se za ně provdat, jsou ty z mnohem chudších zemí, jako je Vietnam či Filipíny.
Počet Jihokorejců, kteří se oženili s cizinkou, se od roku 2002, kdy vláda začala tyto statistiky shromažďovat, téměř ztrojnásobil na přibližně 30 tisíc ročně. V loňském roce sňatky Jihokorejců s ženou ze zahraničí představovaly zhruba osm procent z celkového počtu uzavřených manželství. Většinu z nich dovedly k oltáři společnosti specializující se na dohazování nevěst ženichům, jejichž vzkvétající byznys nyní začíná projevovat svou stinnější stránku.
Vládou sponzorovaná telefonní linka pomoci pro manželky-cizinky v nouzi přijímá více než tisíc volání měsíčně a rodinné hádky jsou nejčastější příčinou. Ovšem stoupá také počet případů násilí páchaných na novomanželkách, dodává manažerka linky Kwon Mi-kjung. Hádky mnoha párů jsou důsledkem jazykových problémů, často velkého věkového rozdílu a nedostatku vzájemného pochopení pro velmi odlišnou kulturu toho druhého, dodává.
"Vezmou se během dvou nebo tří dnů a manžel se obvykle rozhoduje jen podle toho, jak jeho nastávající vypadá. A pak narazí na jazykovou bariéru. Nerozumějí si," říká Kwon. Jedna mongolská manželka nakonec musela žebrat o jídlo, protože rodina jejího manžela jí žádné nechtěla dávat. Řadu dalších žen manželé zamykají v domech.
Jihokorejská vláda vyčlenila v přepočtu asi 23 milionů dolarů na iniciativu, v jejímž rámci chce vnést pořádek do dohazovačského průmyslu a zajistit, že sňatkové kanceláře budou dodržovat zákony. Vzniknout také mají podpůrné programy včetně jazykových a vzdělávacích středisek pro nové rodiny. "To do jisté míry zabrání dohazovačům, aby radili svým zákazníkům, že mají potenciálním nevěstám lhát," říká Kim.
V Jižní Koreji působí podle ministerstva sociálních věcí více než tisícovka zahraničních sňatkových kanceláří, ale předpokládá se, že těch neoficiálních je ještě mnohem víc. Jihokorejští muži, kteří jsou většinou o dvacet až třicet let starší než jejich nevěsta, platí za zprostředkování svatby 10 až 15 tisíc dolarů (162 až 243 tisíc korun).
Foto: Reuters
