Mongolská vláda slíbila, že tibetský duchovní vůdce dalajlama již nebude znovu pozván do země. Oznámení přišlo po kritice Číny v souvislosti s dalajlamovou návštěvou v Mongolsku minulý měsíc. Peking mongolskou vládu varoval, že by listopadová návštěva dalajlamy, kterého Čína označuje za nebezpečného separatistu, mohla poškodit vztahy mezi oběma zeměmi.
Mongolský buddhismus je přitom úzce spjat s Tibetem a tradičně považuje dalajlamu za vůdčí duchovní osobnost. Dalajlama Mongolsko řadu let pravidelně navštěvuje.
Listopadová cesta buddhistického duchovního vůdce do Mongolska měla čistě náboženskou povahu a dalajlama se během ní nesetkal s žádnými mongolskými politickými představiteli.
Vláda Mongolska, jehož ekonomika je na sousední Číně silně závislá, však nyní oznámila, že žádná další pozvání ze země pro dalajlamu nepřijdou. "Dalajlamova návštěva na pozvání kláštera Gandan negativně poznamenala vztahy mezi našimi zeměmi. Vláda toho lituje," uvedl mongolský ministr zahraničí v místních médiích. "Za této vlády dalajlama nebude do Mongolska již pozván, ani z náboženských důvodů," dodal.
Mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing v reakci řekla, že Čína "přikládá velkou důležitost explicitnímu prohlášení mongolského ministra zahraničí". "Doufáme, že se Mongolsko poučí z tohoto incidentu, bude respektovat zájmy Číny a ctít svůj slib," dodala.
Po dalajlamově návštěvě Mongolska v roce 2006 Čína zrušila lety mezi metropolemi obou zemí Pekingem a Ulánbátarem. Letecké spojení bylo později obnoveno. Po čtyřdenní cestě do Mongolska letos v listopadu Peking odvolal rozhovory s vysokými mongolskými představiteli.
Mongolsko je tradičně pastevecká země a oplývá bohatými nerostnými zdroji. Jeho hospodářství je ale silně závislé na Číně. Mongolská vláda v současné době jedná s Čínou o půjčce ve výši 4,2 miliardy dolarů, která by jí pomohla vzpamatovat se z hluboké recese.
Peking považuje dalajlamu, nositele Nobelovy ceny za mír za rok 1989, za nebezpečného separatistu. Dalajlama, který od neúspěšného tibetského povstání proti čínské nadvládě z roku 1959 pobývá v exilu v Indii, opakuje, že chce pouze větší autonomii pro Tibet a skutečné náboženské, politické a kulturní svobody.
