Další sankce se Íránu nelíbí, země omezí spolupráci

Rada bezpečnosti OSN v sobotu jednomyslně schválila rezoluci, která uvaluje další sankce na Írán kvůli jeho přetrvávající neochotě zastavit své jaderné aktivity. Zatímco světové mocnosti v čele se Spojenými státy rezoluci Rady bezpečnosti uvítaly, Írán ji odmítl jako nezákonnou a oznámil, že částečně omezí spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).

Prezident Mahmúd Ahmadínežád prohlásil, že Írán svůj jaderný program nezastaví a že "přizpůsobí" své vztahy vůči těm, kteří stáli za vyhlášením nových restrikcí vůči jeho zemi.

Rozhodnutí RB OSN přišlo ve chvíli nového zesíleného napětí mezi mezinárodním společenstvím a Teheránem, které vyvolalo páteční zadržení 15 námořníků britské armády kvůli jejich údajnému vniknutí do íránských teritoriálních vod.

"Írán nezastaví svůj mírový a legitimní jaderný vývoj ani na sekundu na základě nějaké neoprávněné a nezákonné rezoluce," citovala agentura Reuters z Ahmadínežádova prohlášení, které se objevilo na oficiální internetové stránce íránského prezidenta.

"Íránský národ ve svých mezinárodních vztazích rovněž nezapomene, kdo (tuto rezoluci) podporoval a kdo odmítl," dodal Ahmadínežád bez bližšího upřesnění. Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí v průběhu týdne dokonce varoval, že Teherán přistoupí k "ilegálním akcím", pokud Rada bezpečnosti OSN bude nadále trvat na zastavení íránského jaderného programu.

Írán nesmí vyvážet zbraně

Nová opatření Íránu mimo jiné zakazují vývoz zbraní a zmrazují konta 28 dalších osob a organizací spojených s jaderným a raketovým programem. Zhruba třetina z těchto osob je spojena s íránskými elitními Revolučními gardami. Pro rezoluci, kterou vypracovalo pět členských států RB OSN s právem veta - tedy USA, Británie, Francie, Rusko a Čína - plus Německo, nakonec hlasovalo všech 15 členů Rady bezpečnosti, byť někteří nestálí členové jako například Jihoafrická republika, Indonésie nebo Katar s určitými připomínkami.

"Mezinárodní společenství je jednotné. Je čas, aby se Írán podřídil nebo bude čelit potenciálně tvrdším opatřením v budoucnosti," řekl mluvčí Národní bezpečnostní rady Bílého domu Gordon Johndroe. Náměstek americké ministryně zahraničí Nicholas Burns dodal, že pokud se Írán nepodřídí, není podle něj pochyb, že Spojené státy budou usilovat o přijetí třetí a ještě tvrdší rezoluce. OSN je připravena sankce zrušit, pokud Teherán přestane s obohacováním uranu; v případě, že se Írán do 60 dnů nepodrobí, mohou následovat další opatření.

Rada bezpečnosti dává na výběr: spolupráce nebo izolace

Za významný milník v zabránění Teheránu získat jadernou zbraň označil rozhodnutí rady izraelský premiér Ehud Olmert, francouzský ministr zahraničí Philippe Douste-Blazy uvedl, že Rada bezpečnosti dala Íránu jasně na vybranou: "Spolupracovat s mezinárodním společenstvím nebo pokračovat v obohacování uranu a tím zhoršit svou izolaci." Podle vysokého představitele Evropské unie pro společnou zahraniční a bezpečnostní politiku Javiera Solany je nicméně nezbytné, aby i nadále zůstaly otevřené dveře k dialogu s Teheránem. Solana také uvedl, že chce s íránským hlavním jaderným vyjednávačem Alím Larídžáním hovořit o dalším postupu.

Spojené státy a přední evropské mocnosti podezírají Teherán, že se snaží vyrobit jadernou zbraň. Írán to popírá a tvrdí, že jeho nukleární program je civilní a má za cíl soběstačnou produkci elektrické energie.

Rada bezpečnosti OSN již loni v prosinci schválila vůči Íránu rezoluci s omezenými sankcemi.

Rozhodnutí RB OSN o přitvrzení sankcí vůči Íránu ještě zostřilo vztahy mezi světovým společenstvím a Teheránem, vypjaté po pátečním zajetí 15 námořníků britské armády. Všem údajně hrozí soudní stíhání pro špionáž, za kterou je v této islámské republice trest smrti. Londýn trvá na tom, že britští námořníci byli do íránských vod zavlečeni a vyzval Írán, aby zadržované propustil. Také britský premiér Tony Blair v neděli v Berlíně označil zásah íránských sil za neoprávněný a vyjádřil naději, že se záležitost podaří v nejbližší době diplomatickou cestou vyřešit. Británii podpořily Francie i Německo, které v současnosti předsedá EU.

Foto: ČTK