V Nigérii po sobě střílí firemní komanda a místní rebelové útočící na ropné vrty. V Afghánistánu soukromá ochranka zmařila další pokus o vraždu prezidenta Hamída Karzáího (49). Kolumbijský pilot pod palbou práškuje pole koky pesticidy.
Takový je normální pracovní den v kvetoucím světě soukromých vojenských společností. Dalo by se říci, že je to jedno z nejrychleji rostoucích odvětví globální ekonomiky.
Podle bezpečnostního analytika washingtonské Brookings Institution Petera Singera má tento sektor hodnotu 120 miliard dolarů (2,4 bilionu korun).
Pracovní postupy lidí z tohoto oboru se dostaly pod drobnohled tento týden poté, co americká ochranka Blackwater postřílela irácké civilisty a bagdádská vláda požádala o její odchod ze země (více zde).
Jenže jsou tu vysocí američtí a iráčtí úředníci, velvyslancem USA počínaje a zahraničními delegacemi konče, kteří potřebují ochranku. Vojenské i diplomatické kruhy si jsou celkem jisté, že Blackwater nebude muset z Iráku pryč.
Počátky žoldáckých armád leží na konci studené války. Bezpečnostní expert londýnského analytického institutu Chatham House Bob Ayers podle listu The Independent situaci vysvětluje takto: „Za starých dobrých časů studené války tady byly dvě supervelmoci (USA a SSSR), které dohlížely na všechno, co se dělo v jejich části světa."
Přirovnává pád Sovětského svazu k „zvednutí poklice tlakového hrnce". Od té doby podle něj došlo k obrovskému nárůstu světového disentu, ultranacionalistů a rozličných hrozeb globální bezpečnosti.
Nová éra také přinesla významné snížení počtu jednotek stálých armád a na druhé straně bezpečnostních rizik. To vyústilo ve vysokou poptávku po vojenských expertech. Je to příležitost, která nemohla zůstat dlouho ignorována.
Nyní přichází žoldnéři s vlastní terminologií. Jejich hlavně se skryjí za termínem privatizované vojenské firmy (privatised military firms, PMF). Celé odvětví se snaží ze všech sil zbavit přívěsku „žoldácký" a většina společností operujících na trhu dlouhým obloukem obchází slovo „vojenský".
Spíše se jedná o „bezpečnostní" firmy. Podle Boba Ayerse není ani termín „žoldák" přesný, mělo by se rozlišovat mezi vojenským personálem, který se brání a „vojáky štěstěny".
Jinak se ale nic nemění. Vznikly nové firmy, které reprezentují obchod s bezpečností v nové formě. V mnoha ohledech to odráží stav světové ekonomiky, kde státy začaly používat služeb specializovaných firem místo, aby musely službu vyrobit.
Laboratoří žoldáckého průmyslu se stal Irák, kde se pohybuje podle deníku The Independent téměř padesát tisíc zaměstnanců různých ochranek. Ani jeden z nich nebyl obviněn ze spáchání trestného činu a nikdo neví, kolik Iráčanů zemřelo jejich kulkou.
Ztráty bezpečnostních agentur se odhadují na více než 800 a 3300 jich bylo zraněno. Při srovnání jsou vyšší, než ztráty jakékoli americké divize a zbytku koalice dohromady.
Na fotografii: (1) Ilustrační foto žoldnéřského snipera, nedatováno; (2) Zaměstnanec fimry Blackwater, 18. září 2003
FOTO: (1) esquire.com, (2) AP,