Věčně zavřené ulice kvůli ustrašeným západním diplomatům. Starosta hlavního města Afghánistánu už toho má dost. Hodlá zabít dvě mouchy jednou ranou - zajistit plynulý provoz v ulicích Kábulu a ochránit vyslance před sebevražednými atentátníky. U letiště vyroste tzv. zelená zóna v bagdádském stylu.
Diplomatická čtvrť umožní ambasádám sloučit se na jednom místě. Zatím jsou tyto primární cíle pumových útoků rozstrkané po celém městě a jejich ochrana je značně obtížná.
Nová bezpečnostní zóna bude podle starosty Abdala Ahada Sahíbího zahrnovat mezinárodní školu, nemocnice a další zařízení. Diplomaté si tak budou moci užívat běžný život se svými rodinami, které za nimi teď nemohou. Od všech problémů budou odděleni zdí.
"Pokud bychom dokázali zajistit pro diplomatickou čtvrť část města, nebylo by potřeba zátarasů a zlepšila by se plynulost dopravy," vysvětluje podle listu The Guardian starosta. "Zahraniční vyslanci by se mohli svobodně pohybovat od jedné ambasády k druhé."
Bez ochranky ani ránu
Velká většina zaměstnanců diplomatických misí se nyní nemůže pohybovat po městě bez ochranky a pancéřovaného auta s neprůstřelnými skly. Starostův plán by bezpečnost vysoce postavených cizinců ještě zvýšil, vystupovali by z letadla přímo do zelené zóny. Ta by se podle dostupné dokumentace měla rozkládat na 380 hektarech.
Afgháncům vadí, že musí chránit mnoho ambasád, které jsou rozesety po celém Kábulu, mnohé z nich v řídce obydlených rezidenčních čtvrtích. Jeden nejmenovaný bezpečnostní analytik tvrdí, že Kábul už jednu zelenou zónu měl. Tvořily ji postupně uzavírané ulice. „Jednoho dne to dají všechno dohromady a bude to vypadat jako v Bagdádu," myslí si.
Když v lednu vybuchla mezi velkou americkou základnou a německým velvyslanectvím bomba nastražená v autě, byla uzavřena celá ulice. Při tom byla přeťata jedna z hlavních tříd.
Ještě horší zásah pro špatný dopravní systém hlavního afghánského města znamenalo uzavření důležité trasy vedoucí k obchodnímu srdci Kábulu. Minulý červenec se totiž dostala do hledáčku teroristů indická ambasáda. Při sebevražedném útoku tehdy zahynulo 58 lidí a přes 150 jich bylo zraněno.
Výsledkem uzavírek a omezení je, že už tak skřípající infrastruktura je běžně nacpaná k prasknutí.
Uzavírky ničí obchod
Zavřené ulice ničí i malé obchodníky. Hadži Muhammad Akbar vlastní malý krámek s klenoty a koberci přímo naproti indické ambasádě. Ta je nyní těžce opevněná. Zisky prý šly po smrtonosném útoku rapidně dolů. „Míval jsem tu třicet zákazníků denně, včetně cizinců a lidí z ambasád. Teď jsou i dny bez jediného zákazníka," stěžuje si.
Majitel nákupního centra vedle ambasády prý přišel o 300 tisíc dolarů na nájmech, když se z jeho prostor začali obchodníci poroučet. Úřady totiž odmítly znovu ulici otevřít pro dopravu. „Řekli nám, že ulici znovu otevřou, a tak jsem utratil tisíce dolarů na opravu všech oken, ale o rok později je ulice stále zavřená a nájemníci pryč," láteří Muhammad Saíf Hašam.
Mnohým ambasádám tak přijde iniciativa starosty Sahíbího vhod. Jsou si vědomy vzteku, který uzavírky a bezpečnostní opatření budí mezi Afghánci. „Plánovači už pracují na nákresech a už se nám přihlásila celá řada velvyslanectví, která vyplnila žádosti o pozemky," říká Sahíbí.
Nicméně norská ambasáda je i přes počáteční nadšení skeptická. Jedním z problémů jsou i Afghánci žijící nelegálně na vládních pozemcích určených pro zelenou zónu. „Máme pochybnosti o tom, jestli se to vůbec uskuteční," prohlásil nedůvěřivě tiskový mluvčí Norů.
Foto: Reuters, Wikimedia Commons
