Jaderný bubák
Diplomatičtí poseroutkové? Němci se bojí do Tokia

Miliony Němců jsou bez práce. Přitom existují téměř královsky placená, reprezentativní místa, kde člověku nesedřou kůži z těla a na která se zoufale hledají lidé. Kde? Kupříkladu na velvyslanectví Spolkové republiky v japonském hlavním městě Tokiu.

Německé ministerstvo zahraničí má problém – personální. Na ambasádě v Tokiu nemůže obsadit deset stálých míst. Po jaderné katastrofě elektrárny Fukušima (letos na jaře) mají totiž němečtí diplomaté, tedy alespoň jejich část, strach z radioaktivity v japonské metropoli.

Zmíněných deset míst je obsazeno jen dočasně, na základě smluv trvajících pouhé týdny, maximálně jeden rok, informoval list Handelsblatt s odvoláním na informované kruhy. Z obav před zdravotními riziky odmítla řada diplomatů do Japonska vyjet.

Spolková republika, pro niž jsou už tradičně ambasády hlavně jakýmsi obchodním zastoupením, tak zřejmě nyní nemá v Japonsku žádné obchodní zájmy.

Teutonští strašpytlové tam jako jediná země světa nemají obchodního atašé, utahuje si  z domácích diplomatů článek na webu Kopp Verlag. Mezi Německem a Japonskem už asi také neexistuje ani žádá kulturní výměna, protože Němci v zemi vycházejícího slunce nemají ani kulturního atašé. A mrtvo je nejspíše i na poli politiky, protože kufry si sbalil i atašé pro politiku.

Paradoxní je, že ambasáda sama na svých webových stránkách informuje, že v oblasti Tokia žádná radioaktivita není. Navíc, němečtí diplomaté podepisují, že můžou být bez výjimky vysíláni i do krizových oblastí.

Japonská média pro německou "bázeň" nemají příliš pochopení a kroutí nad ní hlavou. Ostatně, jiné zahraniční ambasády v Tokiu podobné problémy jako Němci nemají.

Německý daňový poplatník se může právem cítit naštván. Jeho diplomaté, kteří z Japonska "utekli", totiž berou dále peníze za práci, kterou nevykonávají.

Diplomaté, dodává Kopp Online, jsou koneckonců placeni za to, aby svou službu vykonávali i v krizových časech. A ne jen usrkávali koktejly v době, kdy je blaze.