Tibetský duchovní vůdce dalajlama vystoupil před tisíci svých příznivců v Mongolsku, kam zavítal poprvé po pěti letech. Návštěva se uskutečňuje navzdory odporu Číny, která mongolskou vládu důrazně žádala, aby příjezdu dalajlamy zabránila.
Mongolsko je tradiční dalajlamovou destinací - tibetský duchovní vůdce zemi poprvé navštívil už v roce 1979. V zemi převládá jako náboženství tibetský buddhismus.
Dalajlamova přítomnost v Mongolsku představuje zkoušku pro další vztahy této země s Čínou, od níž si Ulánbátar slibuje půjčku ve výši 4,2 miliardy dolarů (107 miliard korun). Ty potřebuje Mongolsko k překonání hluboké hospodářské recese.
Peking před dalajlamovým příjezdem varoval Ulánbátar, že by návštěva mohla poškodit vzájemné vztahy. Mongolsko již dříve uvedlo, že čtyřdenní návštěva buddhistického duchovního vůdce v zemi má čistě náboženskou povahu. Žádná setkání s politickými představiteli nejsou plánována. Čínské ministerstvo zahraničí navzdory tomu zopakovalo svůj ostrý nesouhlas s jakýmikoli zahraničními cestami dalajlamy, kterého Peking označuje za nebezpečného separatistu.
Po dalajlamově návštěvě Mongolska v roce 2006 Čína zrušila lety mezi metropolemi obou zemí Pekingem a Ulánbátarem. Letecké spojení bylo později obnoveno.
Peking považuje dalajlamu, nositele Nobelovy ceny za mír za rok 1989, za nebezpečného separatistu. Dalajlama, který od neúspěšného tibetského povstání proti čínské nadvládě z roku 1959 pobývá v exilu v Indii, opakuje, že chce pouze větší autonomii pro Tibet a skutečné náboženské, politické a kulturní svobody.
Čína měla výhrady i k nedávné cestě dalajlamy na Slovensko a do Česka, kde se sešel s několika politickými představiteli. Na Slovensku jej přijal prezident Andrej Kiska, v ČR se setkal například s lidoveckým ministrem kultury Danielem Hermanem.
Prezident Miloš Zeman, šéfové obou komor parlamentu Milan Štěch a Jan Hamáček a premiér Bohuslav Sobotka nato přijali omluvné ujištění, že "osobní aktivity některých českých politiků nejsou výrazem změny oficiální politiky České republiky".
