Unijní sankce
Embargo EU na dovoz ropy odnášejí obyčejní Íránci
26.01.2012 07:10
Mnozí lidé na Západě by rádi viděli Írán potrestaný za jeho jaderné ambice. Obyvatelé íránského hlavního města Teheránu by byli naopak rádi, kdyby tihle lidé mohli nahlédnout do jejich životů, napsal zpravodajský server CNN.
Evropská unie v pondělí oznámila mimo jiné zákaz dovozu íránské ropy a zablokování obchodu se zlatem, diamanty a cennými kovy. Připojila tak další díl k sankcím, které už na Írán uvalily Spojené státy a OSN. Tato opatření si vybírají značnou daň na životně důležitých íránských ropných ziscích.
Životy obyčejných Íránců v uplynulých týdnech sankce Západu značně zasáhly. Několik z nich hovořilo se zpravodaji CNN o tom, jak se potýkají s obrovskou inflací a klesající měnou, ovšem nikdo z nich nechtěl uvést celé jméno z obavy z "dlouhé ruky" islámské republiky, jež zasahuje i do soukromých životů.
Sedmačtyřicetiletý Farhád si svého času žil pohodlně, ale věci se začaly zhoršovat, když začaly sankce a zahraniční ropná firma, která ho zaměstnávala, se sbalila a odešla ze země. Teď pracuje jako taxikář, ale ušetřit se mu daří jen málo. Po posledním kole amerických sankcí uvalených minulý měsíc na íránskou centrální banku zažil ohromující inflaci. Cena masa a mléka vystřelila až o 50 procent.
Spolu s manželkou přestali zvát domů hosty i chodit do restaurací. Už si nepamatují, kdy si naposledy koupili nové šaty a ty staré už neposílají do čistírny. "Je mi jich líto," řekl na adresu majitelů prádelen a čistíren. "Musejí trpět kvůli lidem, jako jsem já, kteří už si nemohou dovolit jejich služby."
Jeho jednadvacetiletý syn pracuje na dva částečné úvazky, zatímco studuje na vysoké škole informační technologie. Farhád má výčitky, že si nemohou dovolit koupit mu počítačové vybavení, jaké by potřeboval. "Čekám a modlím se za něco, co by naši ekonomiku rozsvítilo a uvedlo do chodu, ale nehty si u toho nekoušu. Život musí jít dál. Můžeme jenom počkat a uvidíme, co pro nás budoucnost chystá."
Spojené státy a další velmoci argumentují tím, že sankce zacílené na íránskou centrální banku, ropný vývoz a zahraniční obchod mají přimět Írán ke spolupráci u jednacího stolu při jaderných rozhovorech. Jsou přesvědčeny, že islámská republika vyvíjí jaderné zbraně, ačkoli Teherán trvá na tom, že jeho program je určen jen pro civilní účely.
Podle mnoha analytiků je otázkou, zda sankce srazí Írán na kolena. Otázkou také je to, zda obyvatele Teheránu stihne stejný osud jako jejich sousedy v iráckém Bagdádu, kteří po celé roky - pod knutou mezinárodních sankcí uvalených na režim Saddáma Husajna - čelili hrozivému nedostatku základního zboží.
Podle íránsko-americké akademičky Haleh Esfandiariové jsou poslední sankce vyčerpávající nejen pro nemajetné obyvatele Íránu, ale i pro střední třídu. "Lidé méně nakupují, protože ceny šly nahoru," řekla. "To má dopad na obchodníky. Je to krutý cyklus."
Sankce mají dopad i na íránskou měnu ríjál, která v uplynulých měsících značně devalvovala vůči dolaru. Tento propad je podle komentátora CNN Fareeda Zakarii klíčovým indikátorem íránské nestability. "Když se Barack Obama stal americkým prezidentem, mohli jste koupit za jeden dolar 9700 ríjálů," napsal Zakaria. "Od té doby dolar posílil vůči ríjálu o 60 procent, což znamená, že za dolar koupíte 15 600 ríjálů. Silnější dolar pochopitelně znamená, že většina Íránců si dovážené zboží nemůže dovolit.
Farhád se před několika měsíci rozhodoval, zda koupí lednici. Byla vyrobena v Íránu a cenově dostupná. Když se do obchodu po čase vrátil s potřebnou částkou, zjistil, že cena stoupla o 20 procent. To proto, jak ho informoval prodavač, že součástky pro tyto lednice se vyrábějí v Jižní Koreji.
Devětapadesátiletý Jakúb je na odpočinku. Nikoli dobrovolně, protože úřad, kde pracoval, musel před třemi lety zrušit provoz a propustit zaměstnance. Nyní přežívá na pomocných pracích, jimiž se mu daří vydělat v přepočtu asi 200 dolarů měsíčně (asi 4000 korun) a k nim dostává v přepočtu 135 dolarů od vlády. Nejmladší ze tří dcer ještě není vdaná a žije dál s rodiči.
Rodina přestala jíst ovoce, protože je příliš drahé. Červené maso zdražilo ze šesti dolarů za kilo na devět dolarů, a tak se jídla v jeho domě změnila na vegetariánské úpravy rýže a fazolí. Motocykl jeho zetě někdo ukradl přímo před domem. Krádeže tohoto typu přitom dřív nikoho ani nenapadly.
Stoupla nejen cena jídla a dalšího zboží. Stoupají také ceny služeb, jako je elektřina či pitná voda. Jakúbův měsíční účet za služby se téměř zdvojnásobil a vyjít s příjmem je podle něj čím dál těžší. Manželka mu říká, ať si přestane dělat starosti nebo že ještě dostane infarkt.
"Obávám se, že jestli nebudeme zvládat denní výdaje, budeme se muset přestěhovat do levnějšího bytu nebo v nejhorším případě na sever k rodičům mé ženy," dodal. "Ale aspoň bych si tam nemusel dělat starosti s nájmem."
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.