Erdoğanovy sny o osmanské říši: Na Balkáně na nás nepřestali čekat

Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan naznačil, že by chtěl rozšířit vnější hranice své země. Obyvatelstvo na Blízkém východě, v Africe i na Balkáně prý na někdejší tureckou nadvládu nevzpomíná ve zlém. 

"Nemůžeme být uzavřeni na 780 tisíc kilometrech čtverečních," prohlásil turecký prezident na slavnosti u příležitosti 78. výročí smrti zakladatele moderního Turecka Mustafy Kemala Atatürka.

"Pokud dnes půjdete do Sýrie, Iráku, Afriky nebo na kterékoli místo na Balkáně a zeptáte se tamních lidí na jejich názor na Turky, nikdy neuslyšíte výrazy jako útlak a masakry," uvedl Erdoğan. "Již uplynulo století, kdy jsme tyto regiony opustili, ale jejich obyvatelé nikdy nepřestali čekat." 

Zároveň oznámil, že den Atatürkovy smrti chce přejmenovat na "den znovuzrození". Atatürk zemřel 10. listopadu 1938 poté, co založil a jako první prezident vedl sekulární Tureckou republiku. Ta vznikla v roce 1923, když západní mocnosti po vítězství v první světové válce rozdělily poraženou imperiální osmanskou říši. Tehdy byly Turecku stanoveny hranice, které platí do současnosti.

Erdoğan se ve své politice odvolává jak na Atatürka, tak i na osmanskou říši, která kromě dnešního území Turecka zahrnovala v různých dobách i další oblasti Blízkého východu a také Balkánu a severní Afriky.

Šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu v nedávném rozhovoru se švýcarským listem Neue Zürcher Zeitung odmítl tvrzení redaktora, že se v Ankaře diskutuje o možném začlenění částí Iráku a Sýrie do Turecka.