Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan avizoval hlasování parlamentu o znovuzavedení trestu smrti. Je si prý jist, že zákonodárci příslušný návrh schválí. O návratu nejvyššího trestu do tureckého právního řádu se začalo uvažovat po červencovém neúspěšném pokusu o státní převrat. Kritika západních zemí, kterou to vyvolalo, se podle Erdogana "nepočítá".
Vláda premiéra Binaliho Yildirima předloží parlamentu návrh zákona na znovuzavedení trestu smrti, řekl v Ankaře Erdogan, aniž uvedl, kdy tak kabinet učiní. Turecká hlava státu je přitom přesvědčena, že poslanci návrh schválí. "A já ho pak podepíšu," dodal Erdogan.
Turecký prezident v hlavním městě hovořil před svými příznivci, kteří vyzývali k znovuzavedení trestu smrti a potrestání pučistů. Právě po zmařeném pokusu o převrat, o který se v polovině července pokusila část armády, se volání po návratu nejvyššího trestu do tureckého právního řádu začalo objevovat.
Evropská unie spolu s řadou dalších zemí včetně USA před takovým krokem varovala. Podle Bruselu by to znamenalo konec jednání o vstupu Turecka do EU, která začala v roce 2005. Trest smrti, který Turecko zrušilo v roce 2004 právě v rámci snahy o vstup do EU, je podle unijních představitelů neslučitelný s evropskými hodnotami.
Erdogan ale jakýkoli nátlak ze zahraničí odmítl. "Západ říká tohle a Západ říká tamto. Promiňte, ale nepočítá se to, co říká Západ, ale to, co říká můj lid," prohlásil.
Po zmařeném puči turecké úřady poslaly do vazby přes 32.000 lidí a 100.000 jich připravily o práci. Rozsáhlé čistky, které postihly skutečné i domnělé podporovatele hnutí tureckého duchovního Fethullaha Gülena, který dlouhodobě žije v USA, se dotkly vojáků, soudců, státních zástupců, policistů i například učitelů. Právě Gülena Erdogan považuje za osnovatele pokusu o převrat.
Rozsah čistek vyvolal kritiku západních spojenců Turecka. Podle mnohých prezident Erdogan situace využil k upevnění své moci v zemi.
