Erdogan za pokusem o puč nestál. Jen ho využil

Zahraničí
22. 7. 2016 17:01
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

Je velmi nepravděpodobné, že turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se podílel na pokusu o puč, jak tvrdí některé konspirační teorie, řekl znalec turecké politiky Jakub Šoka. Díky nezdařenému převratu se však Erdoganovi podařilo upevnit moc. Turecko teď podle Šoky čeká období normalizace a výměna kádrů. Rozsáhlým čistkám, které již začaly, nikdo nezabrání.

"Úplně se nedomnívám, že je pravděpodobné, že by za tím pučem stál prezident Erdogan. On se obává o svou budoucnost a postavení, ale nemyslím si, že by ze sebe dobrovolně udělal návnadu na vojenský puč," uvedl Šoka. Připustil, že svou roli mohly sehrát některé složky turecké státní správy. "Turecká tajná služba mohla o tom puči vědět a rozhodla se ho nechat v chodu, aby z toho dění mohla nějakým způsobem profitovat," míní Šoka.

Organizátory převratu podle něj patrně byli představitelé armády, kteří se rozhodli vládu svrhnout kvůli vlastním mocenským zájmům. "Pro řadu z nich byla motivace zbavit se prezidenta Erdogana, pro část z nich to mohla být ochrana sekularismu, který byl v Turecku skutečně destruován," zmínil analytik zájmy pučistů. "Ale zaštítění ideály vojenským juntám nikdy moc dlouho nevydrží. Domnívám se, že to skutečně byla mocenská politika," podotkl.

V Turecku po neúspěšném převratu začalo masivní zatýkání, které sahá do armády i justice. Propuštěny byly také tisíce učitelů a zavírají se vysoké školy. Prezident Erdogan vyhlásil výjimečný stav, což mu umožňuje vládnout prostřednictvím dekretů. Mimořádné pravomoci má také vláda. "Bude dále usilovat o zavádění prezidentského režimu, byť díky tomu, že se mu povedlo zavést výjimečný stav, je už nyní vybaven diktátorskými pravomocemi," řekl Šoka.

Se snahou upevnit moc podle něj souvisí také rozsáhlé čistky, které provázely i vojenské puče v roce 1960, 1971 nebo 1980. Budoucí vývoj je podle něj možné připodobnit k období normalizace v Československu. "Turecko zažije jakousi normalizaci, výměnu kádrů, utužování poměrů. Nedomnívám se, že dojde k nějakému brutálnímu násilí," řekl.

Masivnímu zatýkání, které už kritizovali někteří evropští politici i představitelé EU, prý těžko někdo zabrání. "Západ, EU nebo NATO nejsou schopny limitovat dopad té represe a čistek, které přichází," uvedl Šoka. Reakce mezinárodního společenství na vývoj v Turecku považuje za opatrné, politici i další aktéři mezinárodních vztahů podle něj zatím vyčkávají. "Jsou to důvody k tomu být kritičtí, ale obávám se, že veškeré mezinárodní organizace budou čekat, než ta situace pokročí více, což je bohužel smutným jevem," podotkl.

Autor: ČTK Foto: ČTK/AP , Kayhan Ozer

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ