Saddám Chalajf nerad chodí do školy a dny většinou tráví u televize nebo si hraje před stanem ve východolibanonském Saadnájlu. Celá jeho rodina tam před pěti lety uprchla před boji v Sýrii. Saddámovi dva starší bratři do školy také nechodí, místo toho pracují, aby uživili rodinu. Otec trpí chronickými bolestmi hlavy a žaludku a pracovat nemůže. Podle zprávy organizace Human Rights Watch (HRW) nechodí do školy více než polovina z asi pěti set tisíc syrských dětí, které jsou zaregistrované jako uprchlíci v Libanonu.
"Rád si hraji a raději než do školy bych chodil pracovat. V Libanonu jsem chodil do školy šest měsíců, ale pak jsem přestal," říká jedenáctiletý Saddám. V jedenáct hodin dopoledne je ještě v pyžamu a ve stanu sleduje kreslený televizní seriál. Hodlá si prý najít práci.
Zpráva HRW zdůrazňuje obavy vyplývající z toho, že celá generace syrských dětí vyrůstá bez školního vzdělání. Stejně jako Saddám do školy nechodí ani o rok mladší Luaj Muhammad. Byl tam prý jen jednou, ale děti se neučily a celý den si hrály. Pro něj je lepší zůstat ve stanu, než každý den riskovat cestou do školy, že ho srazí auto.
Libanon umožňuje uprchlíkům zapsat děti do školy bezplatně, ale mnohé rodiny toho kvůli problémům s povolením k pobytu nebo pracovním omezením nevyužívají. Povolení k pobytu omezuje volný pohyb uprchlíků po Libanonu, což přispívá k chudobě uprchlických rodin a vede k tomu, že potřebují, aby děti pracovaly. Syřané, kteří se po Libanonu pohybují bez povolení k pobytu, mohou mít potíže s úřady a v některých případech jim hrozí i zatčení.
V Libanonu je skoro půl milionu syrských dětí ve věku od tří do 18 let. Do státních škol je zapsáno jen 158 tisíc dětí uprchlíků, hlavně syrských, zhruba 87 tisíc dětí chodí do škol soukromých nebo polosoukromých.
Před boji, které začaly v roce 2011, do Libanonu uprchly davy Syřanů. Zaregistrováno jako uprchlíci jich tam je 1,1 milionu.
Odpolední vyučování
Bassam Khawaja pracuje ve vzdělávací sekci HRW. Množství syrských dětí, které jsou mimo školu, podle něj představuje velkou starost a vyžaduje si zásadní reformu. "Děti by neměly obětovat vzdělání tomu, aby si zajistily bezpečí před násilím v Sýrii," řekl.
Libanon o problému ví a umožňuje zapisovat do státních škol také uprchlické děti, které nemají povolení k pobytu. Zvýšil i kapacitu výuky a ve 238 školách se vyučuje i na odpolední směnu. Ministerstvo školství oznámilo, že hodlá s mezinárodní pomocí zapsat do školy 200 tisíc dětí syrských uprchlíků.
I když se od roku 2011 kapacity libanonských škol každý rok zvyšují, stále to nestačí. Některé školy v letošním školním roce děti odmítaly, podle HRW často proto, že školy byly příliš daleko od místa, kde děti žijí, nebo i z dalších důvodů. Podle zprávy HRW se díky dárcům podařilo vytvořit ve školách místa pro 200 tisíc dětí, ale 50 tisíc těchto míst zůstalo nevyužito.
Matka bratrů Chalajfových říká, že její synové nechodí do školy kvůli otcově nemoci. Musejí rodině pomáhat. Starší synové Ajad a Ajmán pracují jako dělníci a denně vydělají v přepočtu 245 korun. Ajmán byl velmi nadaný žák a vychodil sedm tříd. "Když mu dal otec na vybranou mezi školou a prací, vybral si školu. Jenže kvůli obtížím života se věci změnily," říká Ajmánova matka.
