Guterres se obává, že kurdské referendum oslabí boj s IS

Zahraničí
18. 9. 2017 13:02
Generální tajemník OSN António Guterres.
Generální tajemník OSN António Guterres.

Generální tajemník OSN António Guterres v noci na pondělí varoval před referendem o nezávislosti, které plánuje za týden vedení autonomního Kurdistánu v Iráku. Podle Guterrese může toto hlasování roztříštit síly v boji proti teroristické organizaci Islámský stát (IS), proti němuž nyní bojují společně kurdské milice a irácká vláda. Podobné obavy vyjádřili už dříve i jiní západní politici, podle některých expertů se ale po kurdském nezávazném referendu nic moc nezmění.

"Den po referendu bude velmi pravděpodobně vypadat skoro stejně jako den před ním," domnívá se například Michael Knights z washingtonského institutu pro blízkovýchodní studia. Podle něj se nejspíš většina obyvatel iráckého Kurdistánu v referendu vysloví pro nezávislost, což ale nebude mít zatím žádné administrativní důsledky. "Irácká ústava nezakotvuje mechanismus pro odtržení části země, takže referendum nespustí 'kexit'," řekl serveru BBC Knights v narážce na chystané vystoupení Británie z EU, jemuž se říká brexit.

Zhoršení vztahů

Jiní analytici se ale domnívají, že se referendem zhorší vztahy s některými sousedy, jako například s Tureckem či s Íránem. Podle Michaela Stephense z britského institutu pro studium obrany a bezpečnosti (RUSI) se vztahy Iráku s jeho sousedy "značně zkomplikují" a "možná to i zažehne konflikt".

Například Turecko, které se obává nárůstu separatistických tendencí u početných Kurdů v jeho zemi, prohlásilo, že irácký Kurdistán za uspořádání referenda zaplatí. "Pokud chce někdo zlomit vůli kurdského lidu násilím, jen ať přijde a zkusí to," uvedl tento týden podle místního tisku prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání.

Podle některých expertů jde ale ze strany Ankary jen o planou rétoriku. Turecko má s Kurdistánem čilé ekonomické vztahy, dováží z něj například ropu. Z kurdského regionu pochází asi desetina celkové irácké produkce ropy. Bohatá na ropu je zejména provincie Kirkúk, která sice není součástí nynějšího autonomního Kurdistánu, ale mají ji pod kontrolou kurdské síly. Tato provincie se hodlá rovněž účastnit referenda o nezávislosti.

Konfliktu se příliš neobává ani irácký expert z londýnského institutu Chatham House Ranad Mansúr. "Nevylučuji menší šarvátky, ale konflikt není v ničím zájmu," domnívá se Mansúr.

Podpora Izraele

Jedinou zemí v regionu, která kurdské referendum podporuje, je Izrael. Jeho premiér Benjamin Netanjahu tento týden prohlásil, že "podporuje legitimní úsilí kurdského lidu dosáhnout vlastního státu". Podle televize CNBC je ale hlavní důvodem podpory to, že Kurdové jsou pro Izrael jakýmsi nárazníkem vůči Íránu a arabským státům.

Proti referendu se staví i domácí kurdská opozice, i ta se obává, že se hlasování stane katalyzátorem konfliktu. Podle experta Michaela Knightse je načasování referenda zřejmé. "Prezident Barzání chce symbolicky zahájit proces nezávislosti předtím, než mu vyprší mandát. Příští volby jsou v Kurdistánu plánované na 1. listopadu," připomněl Knights.

O referendu hovoří iráčtí Kurdové už řadu let, tato otázka se ale stala aktuální s oslabováním pozic teroristického hnutí IS v Iráku i Sýrii, k němuž právě kurdské milice významně přispěly.

Kurdové jsou indoevropský národ, který nyní čítá kolem 30 milionů příslušníků. Žijí zejména v jihovýchodním Turecku, severním Iráku, severozápadním Íránu, Sýrii, Arménii či Gruzii. Více než třetina (přes 11 milionů) jich žije v Turecku. Irák, s asi šesti miliony Kurdů, je dosud jedinou zemí, kde mají Kurdové autonomní území s vlastní správou - mají svůj parlament, vládu i armádu. O vznik nezávislého státu se Kurdové snaží od konce první světové války, kdy Blízký východ uměle rozdělily koloniální mocnosti, a oblast obydlenou Kurdy tak rozdělily mezi několik zemí regionu.

Autor: ČTK Foto: ČTK , ČTK/ZUMA/Li Muzi

Naše nejnovější vydání

TÝDENInstinktSedmičkaINTERVIEWTV BARRANDOVPŘEDPLATNÉ