Do Libanonu přicestoval americký viceprezident Joe Biden, aby před červnovými parlamentními volbami podpořil tamní prozápadní kruhy. Je nejvyšším americkým politikem, který do této blízkovýchodní země zavítal za uplynulé čtvrtstoletí. Libanonský šíitský Hizballáh označil jeho návštěvu za vměšování USA do vnitřních záležitostí Libanonu.
Krátce před Bidenem - koncem dubna - byla v Libanonu šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Bílý dům oficiálně o Bidenově několikahodinové cestě hovoří jako o "snaze podpořit nezávislý a svébytný Libanon".
ČTĚTE TAKÉ: Libanonské rakety zranily tři Izralce. Odpověděla děla
Bondovský život agentů Izraele v Libanonu skončil
Biden se setkal s libanonským prezidentem Michelem Sulajmánem, premiérem Fuádem Siniurou a předsedou parlamentu Nabím Barrím. Biden v Bejrútu varoval, že americký program pomoci Libanonu bude záviset na výsledku nadcházejících klíčových parlamentních voleb, v nichž by mohl zvítězit šíitský Hizballáh.
"USA posoudí svůj stávající program pomoci Libanonu podle složení a politiky (budoucí libanonské) vlády," řekl Biden.
Od roku 2006 Washington pomohl Libanonu více než miliardou dolarů, přičemž 460 milionů z toho byl určeno armádě a policii.
Na tiskové konferenci s libanonským prezidentem Biden zdůraznil, že nepřijel do Libanonu "podpořit žádnou stranu nebo instituci".
V narážce na Hizballáh a jeho spojence ale zároveň apeloval na Libanonce, aby nedali svůj hlas stranám, které podle něj brání mírovým snahám.
Sunnité proti Šiitům
Ujistil zároveň, že "svrchovanost Libanonu nebude předmětem kompromisu". Reagoval tak na obavy, které u protisyrské většiny v Libanonu vyvolává nesmělé sbližování mezi Washingtonem a Damaškem.
Libanonci budou nový parlament volit 7. června a kampaň už teď společnost rozdělila na dva hlavní tábory - prozápadní, k němuž patří především sunnitské kruhy nakloněné USA, Francii a umírněným sunnitským arabským spojencům, a na skupinu obracející se k šíitskému Hizballáhu, pro nějž jsou hlavními oporami Írán a Sýrie.
Hizballáh má teď sice jenom 14 ze 128 parlamentních křesel, ale vymohl si právo veta ve vládě. Koalice, v níž má tato ozbrojená skupina bojující proti Izraeli hlavní slovo, by mohla červnové volby podle analytiků i vyhrát. To by znamenalo posílení vlivu Íránu a Sýrie v celé oblasti.
Americko-libanonské vztahy zásadním způsobem ovlivnil útok dvou sebevražedných atentátníků na základnu americké námořní pěchoty v Bejrútu na podzim 1983. Zahynulo při něm přes 300 lidí, z toho 241 amerických vojáků. O akci, která těsně předcházela návštěvě tehdejšího amerického viceprezidenta George Bushe staršího, se hovoří jako o prvním velkém teroristickém útoku islámských radikálů na západní cíl a je připisována Hizballáhu, který to ale popírá. USA pak léta zakazovaly svým občanům cestovat do Libanonu a tento zákaz odvolaly až v roce 1997.
Foto: Reuters
