Olympijské hry pomohly otevřít dialog mezi Severní a Jižní Koreou, další vývoj ve vzájemných vztazích ale záleží i na Spojených státech. Řekla to analytička Ústavu mezinárodních vztahů Markéta Bajgerová. Z některých kroků KLDR je podle Bajgerové patrné, že diktátorský režim vychází vstříc demokratickému sousedovi. Skutečné ústupky například v jaderném programu se podle ní ale čekat nedají.
Severní a Jižní Korea jsou od 50. let minulého století ve válečném stavu. Země ležící na jednom poloostrově dosud neuzavřely konflikt, který trval v letech 1950 až 1953, a dělí je přísně střežená hranice. Diplomatické kontakty obou zemí jsou minimální. "Je nutné si uvědomit, že jednání o olympiádě, které se počátkem ledna konalo v oblasti demarkační linie, bylo prvním osobním setkáním obou Korejí, které se odehrálo od roku 2015," připomněla Bajgerová.
Komunikace je podle analytičky složitá i kvůli tomu, že ze strany KDLR je vedena v duchu propagandistické rétoriky. "Jako jistý diplomatický úspěch se dá tedy vnímat už jen skutečnost, že obě části poloostrova jistý dialog vedou," uvedla. Představitelé obou zemí se před začátkem olympiády v Pchjongčchangu dohodli, že jejich reprezentanti nastoupí na zahajovacím ceremoniálu pod jednou vlajkou a sestavili společný ženský hokejový tým.
Úvahy o tom, že by se někdo v výpravy rozhodl využít olympiádu k útěku z KLDR, považuje Bajgerová za nepravděpodobné."Sportovci a ostatní členové severokorejského olympijského týmu jsou kádrová elita, která pravděpodobně nepovažuje útěk za reálnou možnost," míní. "I kdyby zde však nějaký úmysl utéct byl, je nutné si uvědomit, že všichni mají v Severní Koreji rodiny a příbuzné, kteří by nesli těžké následky takového útěku," dodala.
Podle Bajgerové je mírné oteplení vztahů patrné i z dalších kroků severokorejského režimu, a to přes to, že KLDR den před zahajovacím ceremoniálem her uspořádala vojenskou přehlídku. "Z dostupných zdrojů lze soudit, že přehlídka byla o poznání mírnější než v minulosti, jak v rámci délky, tak škály," podotkla. Soudí proto, že přehlídka nebyla gestem, jak ukázat sílu režimu mezinárodnímu společenství. "Cílila na domácí publikum, aby jej utvrdila v tom, že účast na olympiádě neznamená oslabení," míní.
Jako vstřícný krok hodnotí Bajgerová také přítomnost sestry Kim Čong-una na zahajovací ceremonii. "Jedná se o prvního přímého potomka dynastie Kim, který oficiálně vkročí na půdu Jižní Koreji," řekla. Vyzdvihla také jmenování předsedy severokorejského parlamentu Kim Jong-nama do čela delegace KLDR. "Je považován za diplomata, který není přímo spojen s jaderným programem KLDR, a navíc není veden na mezinárodních blacklistech, na rozdíl od mnoho oficiálních představitelů Severní Koreje," uvedla.
O tom, jak se bude dialog vyvíjet po skončení olympiády, se podle Balgerové bude rozhodovat také ve Washingtonu. Vliv Spojených států v regionu trvá od jejich angažmá v Korejské válce. Od nástupu prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu se rétorika mezi KLDR a USA výrazně vyostřila. Bajgerová dodala, že by bylo naivní očekávat, že Severní Korea po olympiádě okamžitě zarazí svůj jaderný program a Amerika přestane trvat na sankcích.
