Irácké vdovy přebírají role mrtvých manželů
23.04.2008 19:05
Sabríja Hilál Abadíová spí s nabitým samopalem AK-47 u postele již pět let. Tisíce jí podobných žen se ve válkou poničené a neklidné zemi musí naučit žít jako muži. Vládní podpora pokryje sotva polovinu nájmu a tak irácké vdovy nemají jinou možnost, než spoléhat na příbuzné nebo těžce shánět práci.
Squatterku Sabríju Abadíovou, která přišla o manžela i střechu nad hlavou, vlastnictví samopalu Kalašnikov uklidňovalo. Nyní nemá ani zbraň. Všechno jí sebrali vojáci, kteří ji vyhnali ze zchátralé budovy. Stejný osud sdílelo i sedmadvacet dalších rodin, píše americký list Washington Post.
Matka čtyř dětí se ze všech sil snažila v polorozbořeném dvoupatrovém domě zůstat. Vojáci ji však z domu na bagdádském předměstí Zajouna, který dříve patřil straně Baas, bez milosti vyhnali.
Irácká vláda chce dokázat, že si umí vynutit dodržování zákona. Vysidlovací úsilí však dělá ze squatterů bezdomovce a mnoho z nich se může snadno nechat naverbovat k povstalcům.
Tisíce iráckých žen v posledních letech objevily nové role, když si vlny násilností vybíraly krvavou daň mezi manželi. Pro třiačtyřicetiletou Abadíovou nastal zlomový moment, když jí přátelé obstarali samopal. „Před invazí bych ho nikdy do ruky nevzala," říká. „Časy se mění, ženy teď musejí převzít zodpovědnost mužů."
Podle Samíry Musávíové, šíitské poslankyně jenž předsedá komisi pro ženské záležitosti, je téměř jeden milion žen v Iráku bez mužů. Jsou buď rozvedené nebo vdovy. Číslo je podle ní hrubým odhadem a jsou v něm obsaženy i vdovy z íránsko-irácké války.
Musávíová uvádí, že okolo 86 tisíc žen dostává měsíčně čtyřicet dolarů (zhruba 750 Kč) podpory od vlády. To však stačí pokrýt nájem jen z poloviny. Nájemné totiž v poslední době vzrostlo čtyřikrát.
„Za vlády Saddáma nikdo neměl právo zvednout nájem. Po invazi byla najednou pravidla pryč," říká Abadíová.
„Soustředí se na bezpečnost a obranu, ale sociálním problémům naší země nikdo moc pozornosti nevěnuje," stěžuje si na vládu Musávíová.
Sabríja Abadíová před válkou pracovala jako švadlena, aby doplnila příjem manžela, který pracoval ve státní továrně. Během invaze byla optimistická. Názor na Američany si udělala hlavně z televize. Naději v ní prý vzbudila hlavně jedna zpráva ukazující záběry z mnohahodinové snahy zachránit kočku z kanalizačních trubek.
„Čekala jsem dobré věci, protože se ti lidé tak krásně chovali ke zvířatům," vysvětluje Abadíová.
Nyní je bez střechy nad hlavou. S ní i dalších 27 rodin. Jen osm z nich vedou muži.
Podle Mezinárodní organizace pro migraci opustilo své domovy kvůli válce v Iráku až 2,7 milionu lidí. Stovky z nich se usadily v opuštěných vládních budovách. Bohužel pro ně si úředníci myslí, že tím vytvářejí neudržitelnou bezpečnostní situaci a rodiny squatterů vyhánějí. Mohly by se prý stát snadným cílem sektářského násilí.
Foto: Profomedia a archiv
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.