Irácký premiér je v křížové palbě po posledním masakru
05.02.2007 10:33
V Iráku už neuplyne jediný týden, aniž by nálož na nějakém tržišti roztrhala na kusy tucty civilistů. Také o uplynulém víkendu padlo takovému útoku na bagdádském tržišti za oběť hodně přes stovku lidí. Protože velká nepřehledná tržiště se dají jen stěží bezpečnostně zajistit, mnozí Iráčané se tam už vůbec neodvažují chodit. Avšak ti, kdo nemohou platit vysoké ceny v obchodech, přece jen přijdou. Kromě toho řada Iráčanů rezignovaně soudí, že "smrt dnes beztak může číhat na každém rohu," napsala agentura DPA.
Odpovědnost za kruté masakry civilistů připisuje vláda premiéra Núrího Málikího islamistickým teroristickým skupinám a stoupencům režimu bývalého prezidenta Saddáma Husajna. Z hlediska politické odpovědnosti za násilí a anarchii v zemi stojí ale na pranýři i sám Málikí a jeho vláda, v níž dominují šíité a Kurdové.
Kdo chce zajistit lidem v Iráku bezpečnost, musí vsadit na usmíření a postarat se o to, aby "žádná skupina neutlačovala jiné", nabádá egyptský ministr zahraniční Ahmad Abúl Ghajt. Řečeno méně diplomaticky to znamená, že dokud bude kdysi dominantní sunnitská etnická menšina šíity a Kurdy odstavována od moci a diskriminována, nezavládne v zemi mezi Eufratem a Tigridem trvalý mír.
Také americký prezident George Bush, který v boji proti násilí v Iráku v prvních dvou letech po americké invazi spoléhal především na vojenské prostředky, už Málikího naléhavě upozornil, že se bitva o Bagdád nedá vyhrát pouze novými bezpečnostními opatřeními a větším počtem vojáků. Tento boj prý musí být podpořen politickým pokrokem.
K němu podle Bushe patří ústavní reforma a přijetí kontroverzního zákona o ropě, jímž má být závazně upraveno rozdělování příjmů z ropy mezi irácké provincie. Političtí vůdci sunnitů totiž s velkými obavami sledují, jak se Kurdové a šíité ve svých poměrně pokojných provinciích na severu a jihu země stále více "opevňují". A kdyby se ještě Kurdům podařilo dostat pod svou kontrolu ropná pole kolem Kirkúku, zbyla by tu převážně sunnity obývaná centrální oblast země, kterou by bez zisků ropného průmyslu usídleného na severu a jihu čekalo propadání do chudoby.
Sunnitský předseda parlamentu Mahmúd Mašhadání uvažuje stejně jako Bush. Po nejnovějším krvavém útoku v Bagdádu požaduje kromě toho od vlády, aby bojovala nejen proti sunnitským teroristickým skupinám, nýbrž důsledně zakročila také proti šíitským eskadrám smrti. "Vyzýváme americké jednotky a iráckou vládu, aby nepropouštěla z věznic vůdce těchto zločineckých skupin," říká Mašhadání.
Jak těžké je ale pro šíitu Málikího zasáhnout proti radikálům z vlastního tábora, ukazuje postoj šíitských stran z Nejvyššího shromáždění islámské revoluce v Iráku (SCIRI), které má početné milice, i nekompromisní požadavky hnutí radikálního šíitského duchovního Muktady Sadra. Předseda SCIRI propaguje urychlené založení většinově šíitského autonomního regionu v jižním a centrálním Iráku jako "nejlepší řešení", jak se odpoutat od katastrofálního vývoje v Bagdádu.
Sadrovo hnutí, jehož milice se údajně podílejí na vražedných kampaních proti sunnitům, požadovalo v neděli odstoupení policejního velitele v jihoiráckém městě Sámava. Postupoval prý tvrdě proti členům hnutí a kromě toho byl "v dobách Saddámovy vlády vysokým bezpečnostním důstojníkem". Pokud by se státní moc odmítla podřídit jejich požadavku, ohlásili Sadrovi stoupenci "velké povstání".
Autor: ČTK
Foto: AP
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.