Desetitisíce lidí se sešly v iráckém Nadžafu, který je označovaný za baštu šíitských radikálů, k demonstraci proti přítomnosti zahraničních sil v zemi, vedených Spojenými státy. Akce u příležitosti čtvrtého výročí pádu metropole Bagdádu se uskutečnila z popudu radikálního šíitského duchovního Muktady Sadra, proti jehož milicím v těchto dnech americko-irácké síly rozšířily své bojové operace.
Manifestace v Nadžafu se podle dostupných zdrojů obešla bez incidentů. Za přihlížení početných vládních sil většinou mladí muži třímající v rukou irácké vlajky provolávali protiamerická hesla a spálili a pošlapali také několik amerických a izraelských vlajek. Bezpečnost účastníků pomáhali vládním silám zajišťovat i členové Sadrových milicí.
Sadr, který patří k vlivným představitelům místní šíitské většiny a má silné spojence i v parlamentu a ve vládě ovládané šíity, se demonstrace nezúčastnil a podle neoficiálních údajů USA pobývá v Íránu. Pozvání do demonstrace přijala ale i skupina sunnitských duchovních, kteří šli v čele průvodu.
Američané se nechtějí vzdát své autority
Kolem 3300 amerických a iráckých vojáků pokračuje od pátku v bojové operaci v Díváníji jižně od Bagdádu s cílem obnovit autoritu vlády ve městě. Brání se tam převážně ozbrojenci Sadrových milicí. Více než 60 šíitských milicionářů bylo zabito nebo zajato. Koaličním silám se údajně podařilo dosáhnout 60 až 70 procent svých cílů. Ofenziva byla pokračováním bezpečnostní akce zahájené před týdny v Bagdádu, kde je rovněž hlavně zaměřena na radikální šíity, kteří jsou označováni za hlavní viníky pokračujících nepokojů v zemi.
Na seznam obětí násilí v zemi přibylo o víkendu kolem pěti desítek Iráčanů a deset Američanů.
Zatímco irácká vláda opakovaně říká, že si přeje další setrvání zahraničních vojsk, a to dokud irácké ozbrojené síly nebudou s to samy zajistit bezpečnost v zemi, Sadr vyzval své stoupence, aby zesílili boj proti americkým jednotkám. Zapojit se do bitvy proti tomuto "úhlavnímu nepříteli" by se podle něj měli i iráčtí vojáci a policisté.
Pentagon vyšle do Iráku další vojáky
Americký Pentagon mezitím oznámil, že armáda vydala rozkaz pro 13 000 příslušníků národní gardy, aby se drželi v pohotovosti před vysláním do Iráku. Jejich přesun se má uskutečnit v prosinci a je součástí nové strategie amerického prezidenta George Bushe předpokládající posílení stávajících jednotek v Iráku.
Bush v sobotu zopakoval, že nemíní ustoupit tlaku opozičních demokratů a spojit připravovaný zákon o uvolnění finančních prostředků pro vojenskou misi USA v Iráku se stanovením pevného termínu odchodu amerických jednotek z této země. Opozice požaduje, aby američtí vojáci byli z Iráku staženi v roce 2008, prezident i jeho republikáni to odmítají.
Irácký premiér Núrí Málikí zahájil návštěvu Japonska, kde poděkoval za japonskou pomoc při rekonstrukci Iráku a vyzval japonské firmy, aby se do Iráku vrátily a působily tam. Japonský premiér Šinzó Abe jej poté ubezpečil, že Tokio bude pokračovat v účasti na obnově země.
Foto: archiv
