Irácká vláda se rozhodla posvítit si na poskytovatele internetového připojení a zakázat stránky, které obsahují pornografii či podněcují násilí. Zastánci svobody projevu toto rozhodnutí kritizují coby první krok k politické cenzuře.
Podle plánu budou muset internetové kavárny a později i poskytovatelé připojení žádat o licenci, kterou bude vláda ověřovat a případně i odebírat, nebudou-li splněny jisté podmínky.
ČTĚTE TAKÉ: Relativně klidný Bagdád zažívá svatební boom
"Všechny stránky glorifikující terorismus a podněcují k násilí a sektářství, či ty, které porušují mravní zásady s obsahem jako pornografie, budou zakázány," řekl agentuře AP mluvčí ministerstva komunikací, Samír al-Hasún.
Ten odmítl prozradit více detailů návrhu, očekává však, že jej vláda přijme příští týden. Poté jej musí schválit parlament.
Vládní plán přitvrdit kontrolu probudil obavy z dodržování ústavních svobod. Od pádu Saddáma Husajna v roce 2003 má Irák poměrně laxní omezení internetového připojení, porovnáme-li je s některými jeho muslimskými sousedy.
Úřady tvrdí, že jejich hlavním terčem jsou stránky propagující násilí a že se snaží zajistit, aby se snadný přístup na internet v kavárnách nevymkl společenským mravům.
Protiústavní kontrola
Ale nezávislá bagdádská Observatoř žurnalistické svobody krok odmítá jako „pokus ovládat tok svobodných informací na internetu a omezovat poznání občanů". Plán podle organizace rovněž porušuje iráckou ústavu, která zaručuje svobodu pošty, telegramů, telefonu i elektronických komunikací - nemohou být „monitorovány, evidovány, ani odhalovány."
Observatoř tvrdí, že plán otvírá dveře pro přísnější kontroly, zejména politických diskusí, disentu či debat o tématech citlivých pro vládu. Kontroly jsou podle ní návratem k Husajnovým dním, kdy byl přístup k internetu omezen na jediného poskytovatele a e-maily i telefony byly monitorovány a cenzurovány ministerstvem komunikací a bezpečnostními službami.
Jakmile byl Husajn svržen, objevily se desítky poskytovatelů bezdrátového připojení a otevřely se stovky internetových kaváren, v Bagdádu i dalších provinciích.
„Nikdo neodporuje zavírání pornografických stránek pro škody, jaké tyto stránky působí společnosti," říká britskému listu Telegraph Hassan al-Kábí, šestadvacetiletý majitel internetové kavárny v bagdádské šíitské čtvrti Sadr. „Jenže vládní rozhodnutí, které se týká stránek podněcujících násilí a terorismus, je vágní a potřebuje jasnější vymezení."
Al-Kábí, který má dvanáct počítačů a poskytuje bezdrátové připojení osmdesátce klientů, se obává o svou budoucnost i o pokrok, který Irák udělal od Husajnova pádu. „Přijde mi to jako past. Rozhodně to ovlivní naše podnikání."
Foto: Profimedia
