Budoucí irácko-americká smlouva o bezpečnostní spolupráci musí obsahovat časový závazek ke stažení amerických vojsk z Iráku. Vůbec poprvé se pro to vyslovil irácký premiér Núrí Málikí a dnes to potvrdil vládní mluvčí Muvaffak Rubáí.
Americký prezident George Bush dosud všechny konkrétní závazky ke stažení odmítal a také Málikí v minulosti tvrdil, že Američané odejdou, až budou irácké bezpečnostní síly schopné zajistit Irák bez americké pomoci.
Rubáí dnes řekl novinářům, že Irák nepřistoupí na žádné memorandum o porozumění, které nebude obsahovat konkrétní data odchodu cizích armád.
Nová dohoda má dodat právní podklad pro přítomnosti zahraničních vojsk v Iráku, protože jejich nynější mandát končí letos 31. prosince.
Nová pozice irácké vlády vůči přítomnosti cizích vojáků je vhod hnutí šíitského duchovního Muktady Sadra. Ten od počátku žádá přesné časové vymezení působení koalice v Iráku a jeho stoupenci kvůli neshodám s Málikím opustili v minulosti vládu i parlament. Teď mluvčí tohoto hnutí prohlásil, že Sadr Málikího vyjednávací pozici s USA podpoří.
USA měly v Iráku donedávna na 170.000 vojáků. Letos začaly stahovat ty, kteří byli loni vysláni jako posily, aby zklidnili násilí v Bagdádu. Počet Američanů v Iráku klesl na asi 145.000 lidí a o stažení dalších se rozhodne až po dalším posouzení situace.
Nová irácko-americká bezpečnostní smlouva má vymezit počet základen, jež budou moci ít USA v Iráku, rozhodnout o tom, zda američtí vojáci budou mít právo zatýkat a držet ve vazbě irácké civilisty, i o zachování dosavadní imunity amerických vojáků. Minulý týden šéf irácké diplomacie Hošjar Zibarí oznámil, že USA při vyjednávání ustoupily v otázce imunity pro pracovníky soukromých ochranek.
USA od invaze v roce 2003 v Iráku přišly podle agentury AFP o 4115 lidí. Zatím poslední voják padl dnes v západní části Bagdádu při výbuchu miny. Na irácké straně si konflikt vyžádal na 80.000 obětí.
Irácká i americká strana tvrdí, že se bezpečnostní situace zlepšuje. Irácké vládě se o tom podařilo přesvědčit také některé arabské země. Jordánsko minulý týden jmenovalo svého velvyslance v Bagdádu a ve středu měl do irácké metropole přijet jordánský král Abdalláh II. Dnes byla ale jeho návštěva odvolána bez udání náhradního data. Od svržení minulého prezidenta Saddáma Husajan v roce 2003 zatím nenavštívil Bagdád nejvyšší představitel ani jedné z arabských zemí.
Foto: Reuters, AP
