Nestabilita v Iráku zasahuje i samotné mocenské centrum v Bagdádu. V uplynulých třech dnech zadržely protiteroristické jednotky na ministerstvu vnitra 35 lidí, zčásti vysoce postavených. Vláda je obviňuje, že chtěli oživit zakázanou stranu Baas popraveného iráckého prezidenta Saddáma Husajna a dostat se pučem k moci.
Mezi zatčenými jsou čtyři generálové a řada vyšších důstojníků. Následovnická strana Baasu měla mít příznačné jméno Al-Avdá, což znamená v překladu Návrat. Mezi podezřelé patří jak sunitští, tak šíitští Arabové
Elitní jednotky, které zadržely domnělé pučisty, jsou podřízeny přímo iráckému prezidentovi Núrímu Málikimu. Při akci bylo objeveno i velké množství peněz, které mohly být určeny na úplatky a verbování dalších pučistů.
Zatčení, píše list New York Times, ozřejmuje nové politické výzvy, kterým čelí irácký stát. Máliki se sice vyprofiloval jako silný vůdce, ale má málo politických spojenců a musí se stále intenzívněji bránit proti rivalům uvnitř Iráku.
Riziko převratu v Iráku se bude zvyšovat téměř úměrně stahování vojáků USA ze země. V boji o vnitřní bezpečnost má irácké vládě pomáhat americký dárek na rozloučenou. Má jím být osm kusů detektoru lži. Další si Bagdád koupí - jeden kus za v přepočtu asi 15 tisíc korun.
Podle iráckých médií začnou už brzy usedat k detektoru lži pracovníci iráckého ministerstva vnitra a obrany. příslušné formuláře už prý mají v ruce. Dosud vyplňovalo zaměstnanci těchto úřadů dotazníky a podrobovali se pohovorům. To už však nestačí. Tváří tvář přístroji už nebude tak snadné lhát.
Stran Baas vládla v Iráku plných 35 let, po většinu doby se Saddámem Husajnem v čele. Organizace měla půldruhého milionu členů, ale jen několik desítek tisíc patřilo k elitě (viz rámeček).
Baas-strana iráckého diktátora |
| Socialistická strana arabské obrody, známá pod svým arabským názvem Baas, vznikla v dubnu roku 1940 v tehdy ještě francouzském Damašku. Založila ji skupina arabských intelektuálů v čele s profesorem Mišílem Aflakem a Saláhaddínem Bitárem. Jde o panarabskou stranu, sekulární a nacionalistickou. Strana Baas měla řadu frakcí - od reformistů po radikály se sklony k terorismu až po socialisty prosovětského stykluí. V padesátých letech minulého století ji arabské vlády považovaly za možné nebezpěčí a zakazovaly ji. V Iráku začala působit v roce 1954. Roku 1968 se poté s generálem Ahmadem Hasanem Bakrem v čele prodrala k moci. Saddám Husajn uchopil násilím moc v Meziříčí o 11 let později. Od té doby se datuje definitivní roztržka mezi iráckou a syrskou sekcí strany. Její rozpuštění v Iráku nařídil americký protektor v květnu 2003. V Sýrii je stále u moci.
|
Foto: AP a Reuters
