Saúdská Arábie se obává, že v Iráku vypukne občanská válka. Její ministr zahraničí princ Fajsal ibn Abdal Azíz Saúd dnes řekl, že situace se rychle zhoršuje a je mimořádně nebezpečná. Íránský prezident Hasan Rúhání prohlásil, že Írán bude bránit muslimská svatá místa v Iráku před vrahy a teroristy. Americký ministr financí Jack Lew sdělil, že Spojené státy neusilují o vojenské řešení krize v Iráku.
Také USA považují podle Lewa situaci za vážnou. "Rozumějte mi dobře, není to primárně vojenská výzva. Je zjevné, že Irák potřebuje pomoc, aby zastavil postup extremistických skupin a posílil kapacitu svých bezpečnostních sil, žádná vojenská síla ale irácké problémy nevyřeší," sdělil ministr v Jeruzalémě.
Prezident Barack Obama má dnes o situaci v Iráku jednat s vůdci Kongresu, USA zvažují pomoc, ale už vyloučily vyslání vojáků.
Proti dalšímu vyslání amerických vojáků do Iráku se dnes vyslovil šéf demokratické většiny v americkém Senátu Harry Reid, který konflikt rovněž označil za občanskou válku. "Žádným způsobem nepodporuji vyslání našich mužů a žen do této občanské války v Iráku. Není to v zájmu národní bezpečnosti naší země," řekl Reid.
Německá kancléřka Angela Merkelová dnes ale zdůraznila, že jsou to především Spojené státy, které mají povinnost zastavit postup islamistů v Iráku. "Samozřejmě, že Američané mají zcela zvláštní odpovědnost," řekla dnes Merkelová v Berlíně. Obama si podle ní tuto odpovědnost uvědomuje.
Šéf křesťanských demokratů (CDU) ve Spolkovém sněmu Volker Kauder předtím listu Hannoversche Allgemeine Zeitung řekl, že někdejší vpád do Iráku zavazuje USA k tomu, aby se postaraly o vývoj země.
Washington podle něj musí vzít v úvahu i případnou opětovnou vojenskou intervenci v Iráku.
Předchůdce Merkelové Gerhard Schröder byl vehementně proti invazi do Iráku, kterou v roce 2003 vedla vláda tehdejšího prezidenta USA George Bushe mladšího, a němečtí představitelé dávají jasně najevo, že Německo neuvažuje o vyslání svých vojáků do Iráku kvůli současné krizi.
Princ Fajsal prohlásil, že "situace v Iráku se rychle zhoršuje a začíná nést znaky občanské války, jejíž vývoj ani důsledky na celou oblast nelze předpovědět".
Kritizoval jako před ním jiní zástupci království údajně chybnou politiku vlády v Bagdádu vůči menšinovým sunnitům.
Rijád je ve svízelné pozici, protože spolu s Katarem financuje a vyzbrojuje džihádistické skupiny v Sýrii, z nichž část nyní bojuje v Iráku.
Bagdád v úterý sunnitskou Saúdskou Arábii obvinil z finanční a morální podpory sunnitských radikálů, kteří působí v Sýrii a Iráku.
Saúdskou Arábii znepokojuje nejenom postupu bojovníků Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) severem Iráku, ale také nabídky vojenské pomoci ze sousedního šíitského Íránu.
V Íránu se přihlásilo už 5000 lidí k obraně šíitských svatých míst v Iráku. Rúhání dnes v projevu přenášeném živě televizí řekl, že mnoho lidí v Íránu je ochotných "vyhnat teroristy tam, kam patří".
"Oznamujeme vrahům a teroristům, že co se týče šíitských svatyň v Karbale, Nadžafu, Kázimíji a Sámaře nebudeme s obranou váhat. Tyto teroristické skupiny i ti, kteří je financují v oblasti i na mezinárodní úrovni, jsou ničím a budou vykázáni tam, kam patří," sdělil prezident.
Některé západní země tvrdí, že Írán už vyslal do Iráku jednotku na pomoc v boji proti ISIL, ale Rúhání to popřel.
