Írán je připraven bombardovat Izrael, jestliže se židovský stát odhodlá k útoku na Írán. Prohlásil to dnes zástupce velitele íránského vojenského letectva Mohammad Aláví.
Podle Bílého domu jeho výrok ničemu nepomůže a je "téměř provokativní". Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová dnes v Jeruzalémě řekla, že USA stále podporují diplomatické řešení krize kolem íránského jaderného programu, ale že toto diplomatické úsilí musí k něčemu vést.
Říká-li íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád, že je třeba Izrael vymazat z mapy světa, pak to podle Riceové znamená, že k Íránu nelze přistupovat jako k jakékoli jiné zemi.
Izrael trvale upozorňuje na nebezpečí, které by podle něj pro svět znamenal Írán vyzbrojený jadernou zbraní, a nevylučuje vojenské řešení v případě, že selže diplomacie. Rada bezpečnosti OSN uvalila na Írán od loňského prosince kvůli jeho jadernému programu dvojí sankce a bude zvažovat jejich další zpřísnění, pokud se nikam nedospěje v klíčové otázce, jíž je technologie obohacování uranu.
Někteří analytici spekulují, že by se Izrael mohl rozhodnout pro preventivní útok na íránská jaderná zařízení. "Jestliže se tato vláda dopustí podobné pošetilosti, máme vlastní plán. Íránské bombardéry v odvetě zaútočí na Izrael," řekl dnes Aláví.
Zároveň ale prohlásil, že izraelskou rétoriku stran možného útoku na Írán považuje jenom za psychologickou válku, protože Izrael podle generála nemůže Írán vojensky vážně ohrozit. Íránský zbrojní průmysl prý naopak zdokonalil mnohé zbraně a Írán je teď schopen čelit jakémukoli útočníkovi. Má k dispozici rakety dlouhého doletu, bojová letadla, účinnou munici a zbraně naváděné tepelnými senzory, uvedl generál.
"Výroky tohoto druhu ničemu nenapomáhají. Nejsou konstruktivní a můžeme je považovat za téměř provokativní. Izrael nestojí o válku se zeměmi ve svém sousedství," reagovala na Alávího slova mluvčí Bílého domu Dana Perinová.
Podle západních vojenských expertů Írán skutečně zmodernizoval mnohé zbraně díky dodávkám z ciziny, například z Číny.
Ačkoli tito odborníci nepředpokládají, že by íránská vojenská technologie dosahovala účinnosti amerických zbraní, které používají Izraelci, mohly by přesto případné íránské vojenské aktivity způsobit zmatek nad námořními cestami, jimiž se vyváží ropa z oblasti Perského zálivu.
Nová podezření vůči Íránu vyvolala nedávná operace izraelského letectva nad severem Sýrie. Židovský stát akci ze 6. září dosud plně nevysvětlil, ale podle Sýrie musela izraelská letadla odhodit palivové nádrže, když je napadla syrská protiletecká obrana.
Mezi mnoha spekulacemi k tomuto incidentu se objevila také ta, že šlo možná o útok na syrská jaderná zařízení, s nimiž Syřanům pomáhají Severokorejci a snad také Íránci.
Britský odborný časopis Jane's Defence Weekly v posledním čísle napsal, že mezi oběťmi červencového výbuchu ve vojenském komplexu v severní Sýrii bylo několik íránských inženýrů. Exploze prý zasáhla utajované vojenské pracoviště, v němž Sýrie vyvíjí chemické zbraně.
Syrská agentura SANA o incidentu u Halabu tehdy napsala, že zahynulo patnáct syrských vojáků a padesát osob bylo zraněno. Podle této agentury výbuch mimořádně výbušného materiálu způsobil požár. Syrské zdroje tehdy vyloučily sabotáž.
Časopis v čísle, které vyjde příští týden, tvrdí, že exploze nastala při zkoušce modifikované rakety Scud C s hlavicí naplněnou yperitem. Použití této bojové látky mezinárodní legislativa zakazuje.
V syrských laboratořích, v nichž jsou rakety vyráběny, prý nastal požár, při němž se uvolnily toxické chemické látky a unikly do okolí. "Bylo při tom těžce popáleno několik desítek íránských inženýrů, kteří na sobě neměli ochranné oblečení," napsal časopis.
Na fotografiích: (1) Íránský prezident Mahmúd Ahmadínežád v Ilamu, prosinec 2005, (2) Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová a izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová na dnešní schůzce v Jeruzalémě.
Foto: AP
