V Teheránu se objevuje třecí plocha mezi prezidentem Mahmúdem Ahmadínedžádem a nejvyšším duchovním vůdcem země, ajatolláhem Chameneím.
Ahmadínedžád podle všeho již nemá plnou podporu šéfa Rady strážců, nejvyššího íránského exekutivního orgánu, jíž se těšil v prvních letech po svém zvolení v roce 2005.
Když v minulosti některý z Ahmadínedžádových odpůrců prezidenta napadl, ajatolláh kritiku vždy rázně utnul tím, že prezidenta veřejně za to či ono pochválil. Chameneího postavení nejvyššího správce věcí veřejných zaručovalo, že si kritik napříště dal dobrý pozor. V posledních měsících však je v podobných situacích Chameneí nápadně zticha.
Za vše může zpráva USA
Existuje několik různých vysvětlení náhlé ztráty prezidentovy podpory ze strany duchovního establishmentu, ale na jednom faktoru se analytici shodují. Je jím v prosinci zveřejněná zpráva amerických výzvědných služeb, jež tvrdí, že Teherán - tváří v tvář mezinárodní kritice - pozastavil svůj program vývoje jaderných zbraní v roce 2003.
Zpráva výrazně snížila možnost vojenského úderu ze strany USA, což všem politickým hráčům v Íránu umožnilo, aby se více věnovali domácím otázkám. Před březnovými parlamentními volbami jich je až dost.
"Teď, když Íránu nehrozí vojenský útok, vystupují na povrch veškeré neshody mezi jednotlivými politickými proudy" řekl ekonomický a politický analytik Sajjíd Lejlaz listu International Herald Tribune. "Američané udělali největší chybu, když proti Íránu začali vystupovat ultimativně, čímž umožnili tamním radikálům, aby zemi ovládli."
Írán byl až do zveřejnění zprávy amerických špionů pod neustále rostoucím mezinárodním tlakem, aby zastavil svůj "legální" jaderný program, ať už sloužil vojenským nebo civilním účelům. Američané a později i Francouzi nevyloučili možnost vojenského zásahu, pokud Teherán bude v nastoupeném kursu pokračovat.
Prezidentovi škodí ekonomika
V té době nechtěl režim dát najevo jakoukoli vnitřní rozpolcenost. Chameneí a další vysoce postavení duchovní naopak neustále volali po vnitřní jednotě. Od zveřejnění zprávy však je ticho po pěšině.
Íránský prezident zastává převážně ceremoniální funkci. Ahmadínedžád však křesla využil k prosazování ekonomického populismu, jenž mu získal příznivce mezi chudšími vrstvami a dal mu nezanedbatelnou politickou sílu.
Ale vztah obou nejdůležitějších mužů současné íránské politiky už dávno není nijak vřelý. Zdroj blízký Chameneímu (jenž z pochopitelných důvodů chtěl zůstat nejmenován) IHT prozradil, že ajatolláh je velmi nespokojen s ekonomickou politikou Ahmadínedžádovy vlády.
Ta přinesla zemi prudkou inflaci. Prezident tvrdí, že ji v prosinci dokázal srazit na 9,9 procent (z říjnových 19), ale ekonomové ji odhadují na 16 procent. "Pan Chamení podporoval Ahmadínedžáda, protože důvěřoval jeho slovům o podpoře chudých," řekl listu zdroj. "Ale prezidentovy hospodářské výsledky jsou strašné."
Foto AP
