Iránská jaderná elektrárna musela vyjmout palivo z reaktoru

Írán zatím není s to zprovoznit svou první jadernou elektrárnu v Búšehru. Na doporučení dohlížejících ruských odborníků je nucen z "bezpečnostních důvodů" vyjmout palivo z jejího reaktoru. Palivové tyče, které do něj byly vkládány od října do listopadu loňského roku, mají být podrobeny novým technickým testům, sdělil agentuře ISNA velvyslanec Íránu u Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Alí Asghar Soltaníja.

Zprovoznění elektrárny, která měla začít produkovat elektřinu 9. dubna, tedy o čtyři měsíce později, než měl Írán původně v plánu, tak nabírá další zpoždění. Soltaníja neupřesnil příčiny nucené kontroly paliva. Nesdělil ani to, jak dlouho operace potrvá a jaký je nový odhadovaný termín spuštění elektrárny.

Jaderné palivo pro búšehrskou elektrárnu dodalo Íránu loni v srpnu Rusko. Kvůli technickým problémům ale začali pracovníci elektrárny vkládat 163 tyčí do reaktoru až v říjnu. Nepodařilo se tak naplnit původní íránské plány, podle nichž měla být výroba elektřiny v Búšehru spuštěna už loni v listopadu.

Západní státy sice podezřívají Írán, že jeho jaderný program směřuje k sestrojení atomové bomby, elektrárnu v Búšehru však do kritizovaných projektů nezahrnují. Dostavěn je první ze čtyř plánovaných lehkovodních reaktorů. Má výkon tisíc megawattů.

Postoj Washingtonu

Washington, který je hlavním kritikem Teheránu, zdůraznil, že s Búšehrem nemá problém. Elektrárnu budou Íránci provozovat pod dohledem Ruska, které také zajistí dodávky uranu i odvoz vyhořelého paliva, jež by bylo možné použít k výrobě plutonia pro jadernou zbraň.
Kritické hlasy Západu směřují zejména proti íránským jaderným zařízením v Natanzu a v Komu, kde Írán na vlastní pěst obohacuje uran. Teherán přitom odmítá podezření, že chce získat jadernou zbraň, a tvrdí, že mu jde výhradně o civilní využití atomové energie.