Rozpadající se Irák
Islamisté prý ovládli rafinerii v Bajdží. Kerry v Kurdistánu
24.06.2014 09:57
Islamisté ovládli po desetidenních bojích ropnou rafinerii Bajdží na severu Iráku. Chtějí ji předat místním kmenům, které ji mají napříště řídit. Rafinerie zpracovává ropu těženou na severu země a zajišťuje zhruba třetinu celostátní produkce ropných výrobků. Provoz v ní byl zastaven minulý týden.
Mluvčí radikálů z Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL) řekl, že ISIL pokračuje v postupu k Bagdádu. Bajdží leží zhruba v polovině vzdálenosti mezi metropolí a severoiráckým Mosulem, který ISIL drží od 10. června.
Dobytí rafinerie je strategický úspěch ISIL, neboť skupina tím získá přístup k ropným produktům, jež může zpeněžovat a zároveň jimi zásobovat obyvatelstvo území, která už ovládá. Kromě severu Iráku je to také provincie Anbár západně od Bagdádu.
Zprávy o dobytí Bajdží se poprvé objevily minulý týden a Irák tehdy oznámil, že bude muset výpadek produkce nahradit dovozem. Turecký ministr energetiky už ohlásil, že Irák požádal Turecko o dodávky benzinu. ISIL kontroluje i ropná naleziště na severovýchodě Sýrie. Surovinu údajně prodává svému tamnímu nepříteli, tedy syrské vládě. Odborníci ISIL považují za finančně nezávislou a za jednu z nejbohatších teroristických skupin světa.
Americký ministr zahraničí John Kerry v pondělí v Bagdádu slíbil Iráku pomoc USA proti ISIL, avšak s tím, že Iráčané urychlí jednání o nové koalici. Premiér Núrí Málikí slíbil, že vláda vznikne do 1. července.
Politici horečně připravují první schůzi nově zvoleného parlamentu na 1. červenec a snaží se předem se dohodnout na příštím předsedovi vlády. Podle zpravodaje BBC to ale nemá být Málikí.
Kerry jedná s Kurdy
Kerry mezitím dorazil do iráckého Kurdistánu. Chce požádat tamní představitele, aby se aktivně podíleli na ústřední politice Bagdádu.
Kurdové obývají tři severovýchodní irácké provincie, jež spravují jako autonomii. Za současného vojenského konfliktu, při němž vláda nepřesvědčivě odráží postup islámských radikálů severem státu, se zbraní chopily kurdské milice a brání provincii Kirkúk. Přiléhá ke kurdským oblastem a je nejdůležitějším místem těžby ropy na severu země.
Zástupce Kerryho ministerstva řekl, že ministrova návštěva Kurdistánu je velmi důležitá. Chce tamní politiky vyzvat, aby se aktivně podíleli na sestavování vlády a aby vybrali prezidenta, který bude schopný hájit nejen zájmy Kurdů, ale také celého Iráku," sdělil zdroj.
V Iráku je podle nepsaného pravidla prezidentem Kurd, zatímco vládě předsedá šíita a parlament vede sunnita. Prezidentu Džalálovi Talabánímu, který je dlouhodobě nemocen, mandát skončí letos a potřetí za sebou ho vykonávat nemůže.
Odtržení od Iráku?
Prezident iráckého Kurdistánu Masúd Barzání naznačil, že Kurdové uvažují o odtržení od Iráku. "Irák se zjevně rozpadá a je zřejmé, že centrální vláda ztratila kontrolu nade vším. Hroutí se vše, armáda i policie. To jsme nezavinili my a nemůžeme se stát rukojmími neznáma. Je čas, aby Kurdové rozhodli o své budoucnosti," řekl Barzání.
V tomto smyslu prý hodlá hovořit s Kerrym, s nímž se dnes schází v Irbílu. "Zeptám se ho, jak dlouho mají Kurdové zůstat v této situaci," sdělil. Smír s Bagdádem je možný podle něj jenom tehdy, najdou-li společnou řeč sunnité a šíité a bude-li ve vládě panovat skutečné partnerství. "Situace je ale velmi komplikovaná a ten, kdo za to může, musí odstoupit," sdělil Barzání s odkazem na Málikího. "To on je velitelem armády a buduje ji na základě loajality nikoli k celé zemi, ale k sobě. Dělá si monopol na moc a toto je výsledek," sdělil Barzání.
Ke Kirkúku prohlásil, že Kurdové nikdy nepochybovali o tom, že je součástí Kurdistánu. Řekl, že Kurdové deset let marně čekají na to, co Bagdád slíbil učinit, aby vyjasnil status tohoto území - to jest provést sčítání obyvatelstva a vypsat referendum o sebeurčení.
"Uspořádáme referendum a budeme respektovat jeho výsledek, i když se občané pro nezávislost nevyjádří," řekl Barzání. Kurdové tvořili většinu obyvatelstva v Kurdistánu, dokud minulý režim nezačal Kurdy vystěhovávat a nahrazovat je Araby. Nyní tam žije jak komunita Kurdů, tak také Arabů a Turkmenů. Jejich počet má ozřejmit sčítání lidu, s nímž počítá nová ústava.
Diskuse
Diskuze u článků starších půl roku z důvodu neaktuálnosti již nezobrazujeme. Vaše redakce.