Iráčtí radikálové v noci ovládli další dvě města ve východní provincii Dijála a postupují směrem k metropoli Bagdádu, od níž jsou vzdáleni méně než sto kilometrů. Vláda šíitského premiéra Nurího Málikího je zcela paralyzována a vládní síly nejsou schopny na ofenzivu sunnitských povstalců odpovědět. Sousední Írán už vyslal na pomoc své jednotky.
Radikálové ze skupiny Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL) dobyli města Saadíjá a Džalavlá, stejně jako řadu vesnic v okolní horské oblasti ležící okolo stovky kilometrů severně od metropole.
Málikího vláda nebyla stále schopna na vývoj situace zareagovat a k islamistům se začaly přidávat rovněž skupiny sunnitských stoupenců diktátora Saddáma Husajna svrženého před 11 lety, za jehož vlády byli příslušníci této menšinové sekty u moci. Irácké letectvo pouze bombardovalo pozice radikálů v Mosulu a jeho okolí.
Irák se tak ocitá v podobné situaci jako v letech 2006 a 2007, kdy vedlo násilí mezi sunnity a šíity ke ztrátám tisíců lidských životů. Tehdy je ukončilo až posílení americké armády, která v zemi působila. Nyní prezident Barack Obama nasazení amerických jednotek vyloučil, pohrozil však povstalcům zapojením amerických vzdušných sil k zastavení jejich postupu. Spekuluje se zejména o úderech amerických bezpilotních letounů.
Írán už do Iráku poslal na pomoc 150 členů elitních revolučních gard. Teherán chce vyslat k obraně Bagdádu dvě brigády, což by znamenalo, že by proti sunnitským extremistům mohlo v budoucnu bojovat až 10 tisíc Íránců. V Íránu natolik rostou obavy z postupu sunnitů Irákem, že se v Teheránu začíná jednat o spojení sil s Washingtonem proti tomuto nebezpečí. Írán s USA přitom neudržují diplomatické styky od začátku 80. let.
Americké společnosti z bezpečnostních důvodů dočasně přemisťují své zaměstnance, kteří působí v Iráku v rámci programu vojenské pomoci. Mluvčí ministerstva zahraničí Jen Psakiová se zdržela upřesnění, kolika Američanů se opatření týká a kam byli přepraveni.
"Můžeme potvrdit, že američtí občané, působící podle dohody s iráckou vládou (...), jsou dočasně přemisťováni svými společnostmi kvůli obavám o bezpečnost v oblasti," uvedla mluvčí v narážce na tažení sunnitských vzbouřenců severním Irákem směrem na Bagdád.
Představitel Pentagonu pupřesnil, že asi stovka Američanů se přesunula z letecké základny Balad v severním Iráku do Bagdádu.
Společnost Lockheed Martin mezitím oznámila, že evakuovala 25 svých zaměstnanců, kteří základnu Balad připravovali na přílet prvních stíhaček F-16. Irák má letos dostat celkem 36 těchto letounů. Podle mluvčího firmy je ještě příliš brzy, aby se dalo říci, zda se přílet letounů kvůli násilnostem opozdí.
