Kudy z nudy
Islámská republika? Pche, Íránci čím dál více holdují alkoholu

Poté, co íránské úřady léta popíraly, že by byl alkohol v zemi velkým problémem, začínají nyní proti jeho nelegálnímu prodeji bojovat. Pití alkoholu přitom nadále považují za hřích a zločin, píše na svém webu deník Los Angeles Times.

Většinu dní tráví Mohsen tím, že ve svém starém Peugeotu jezdí po Teheránu s najatou příbuznou a vydává se za otce, který jede s dcerou za nákupy. Ve skutečnosti však zákazníkům v hlavním městě rozváží podomácku vyrobené pivo, víno nebo pašovanou vodku a whisky. V noci nepracuje; to íránská mravnostní policie na kontrolních stanovištích hledá pašeráky, jako je on.

Pokud by byl zatčen, hrozilo by devětapadesátiletému bývalému středoškolskému učiteli vězení, tisíce dolarů pokuty a možná i rány bičem za opovrhování úplným zákazem alkoholu v islámské republice. Zatím však počet jeho klientů roste.

Po letech, kdy íránské úřady problém nelegální konzumace alkoholu spíše přehlížely, začínají poprvé veřejně mluvit o alkoholismu a zdravotních potížích, které může způsobit.

"Někdy dostáváme zprávy od nemocnic a doktorů o spotřebě alkoholu ve čtvrtích na jihu Teheránu; žijí tam nízkopříjmové skupiny obyvatel, což je znepokojivé," nechal se v květnu slyšet náměstek ministra zdravotnictví Bakír Larídžání.

Vyjádřil také přesvědčení, že si alkoholismus zaslouží větší pozornost než cukrovka nebo srdeční nemoci. Šlo o první podobné vyjádření tak vysoce postaveného činitele.

V červnu pak u příležitosti mezinárodního dne proti drogám a nelegálnímu pašování ministr zdravotnictví oznámil: "Připravili jsme plán, jak léčit alkoholismus a omezit spotřebu alkoholických nápojů ve společnosti".

Přestože jednotliví činitelé problém připouštějí, vláda pití alkoholu nadále považuje za hřích a zločin. Nedávno tak byli na severovýchodě země za pití popraveni dva muži. Každý z nich byl kvůli alkoholu odsouzen již dvakrát v minulosti. Napotřetí následoval trest smrti.

Odhaduje se, že na pašování alkoholu se v Íránu podílí přes 200 tisíc lidí a ročně se za něj vydá na 800 milionů dolarů (16,7 miliardy korun). Přední íránské ekonomické noviny letos citovaly pohraniční policii, podle níž množství zabaveného alkoholu za uplynulý rok stouplo o 69 procent.

Írán také již dlouho čelí vážným problémům se závislostí na opiu a heroinu. Podle oficiálních statistik je počet závislých kolem 1,2 milionu, což někteří považují za konzervativní odhad. Pití alkoholu se v zemi často využívá jako cesta k přerušení drogové závislosti.

Požívání alkoholu bylo v zemi dlouho hluboce zakořeněným zvykem perské společnosti. V roce 1979 se ho pokusila potlačit islámská revoluce v rámci širší snahy vymazat perskou kulturu ve prospěch islámské. Dnes ale stále více mladých lidí využívá alkoholu jako prostředku k úniku ze svého života, v němž cítí nedostatek politických, sociálních a ekonomických možností.

Mohammad Madžídí, doktor, který pracuje v několika teheránských nemocnicích, říká, že každý den vyšetří půl tuctu mladých pacientů, již k němu přicházejí s jaterními problémy, vysokým tlakem nebo střevními potížemi.

Ošetří je a propustí, i když ví, že se brzy mohou vrátit. Do chorobopisu napíše něco, co nesouvisí s alkoholem, aby je chránil před možnými následky. "Jenom je varuji, ale nemyslím, že by mě poslechli a přestali s pitím," říká Madžídí.

Zdravotní následky alkoholismu v Íránu zhoršuje i to, že si řada mladých lidí nemůže dovolit pašované nápoje. Lahev francouzského vína může přijít na 40 dolarů (837 korun), podomácku vyrobená láhev alkoholu naproti tomu na méně než šest (126 korun).

Mnoho lidí si proto pořizuje alkohol vyrobený ve sklepech nebo na zahradách v často nehygienických podmínkách. Ten nezřídka obsahuje více alkoholu než obvykle a někdy jsou v něm přimíchány drogy. Požívání a výrobu takových látek již množství Íránců zaplatilo otravou alkoholem, zkaženým zrakem nebo i životem.